Lidové noviny přinesly v příloze Orientace (1. listopadu 2003) rozsáhlou stať Pavla Janáčka. Přední český spisovatel a dnes již vpravdě klasik moderní prózy Jan Drda je v ní peskován přímo jako malý školáček za to, že údajně zatajil přisuzovanou mu prvotinu, román Stříbrná oblaka.
   Je nemálo autorů, jimž se vytýkají jejich juvenilní literární nedostatky. V dialektice života i literární tvorby je to něco docela samozřejmého, že první literární akt (nebo třeba i jen pokus) bývá poznamenán autorovou nezkušeností jak stylistickou, tak volbou a zpracováním námětu. Dalo by se to asi říci i o románu Stříbrná oblaka, který prý vydal Drda pod pseudonymem Petr Plavec. Byl-li Jan Drda autorem rukopisu, pochopitelně nepovažoval za důležité tento quasidebut, který spatřil světlo světa ve Hvězdě, uvádět ve své autobiografii.
   Kuriózní na celém rozsáhlém Janáčkově článku, zabírajícím přes polovinu novinové strany je, že se tato banální záležitost nesmyslně politizuje a vévodí jí rozměrná fotografie Klementa Gottwalda s Janem Drdou ze sjezdu Národní kultury z dubna roku 1948. Rádoby sarkastický popisek pod tímto snímkem říká: »Kdyby o tom Kléma věděl!« Ano, že se Petr Plavec alias Jan Drda dopustil tak strašného prohřešku! Pod titulky »Jan Drda jako autor ženského čtiva« a »Utajený debut inteligenta bez zaměstnání v týdeníku Hvězda československých paní a dívek« propírají Lidové noviny Drdu způsobem, za který by se nemuselo vůbec stydět ani tak výtečné periodikum, jako je sám deník Blesk.
   Když se už neví, jak autora co nejvýrazněji zdiskreditovat, nejlépe je zaútočit Drdou proti Drdovi. Zatímco se Drda docela přirozeně k problematické prvotince nehlásil, o to výrazněji ji chtějí zneužít ti, kteří se snaží Drdu zesměšnit a obvinit z jakési potutelné lži. Vždyť jaký to byl dle Lidových novin přestupek pro autora, kterého nám představují sedícího vedle samotného Klementa Gottwalda, a to ještě navíc na levé klopě Drdova saka vidíme zřetelně připnutý odznak Komunistické strany Československa!
   Tolik tedy noviny, pod jejichž hlavičku Jan Drda jako novinář v roce 1937 začínal. O tom ovšem mladé generace již nic nevědí, tak jako je jim dnes téměř cizí i samo Drdovo dílo, snad kromě pohádek a pohádkových divadelních her, protože Drdovy knihy se téměř nereeditují. A tak stránky, údajné stránky již zcela neznámého, přes 65 let nikým nečteného románu Stříbrná oblaka mají překrýt a zamlžit celé bohaté Drdovo literární dílo. Zdůrazňování jedné mladické, časopisecky zveřejněné práce může u neinformovaných čtenářů vytvořit o Drdovi mínění, že to byl nejen pouze autor pohádek, ale i laciného, nenáročného čtiva v časopise Hvězda.
   Vnímavým čtenářům však, kteří ještě neztratili nejen literární, ale i politickou paměť, zůstane před očima ta veliká fotografie Drdy s Gottwaldem; ne jako zesměšňovaný relikt totalitní minulosti - ale jako dokument a symbol doby, kdy literatura byla ještě literaturou...

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]