Bylo nebylo, kdesi v dalekém království žil byl dobrý a veselý král. Vládl v zemi, jak nejlépe uměl, a tak se svému lidu líbil.
   Veselý král se oženil brzy a z lásky. Lidu se to velice zalíbilo. Státnickými záležitostmi se však začal zabývat jen v době, kdy se nemiloval, a to se lidu nelíbilo. Tehdy král jmenoval z nejlepších představitelů svého lidu tak moudrou a dobrou vládu, jakou si lid ani nezasluhoval. Ta se po celé dny zabývala jen tím, že se starala o blaho lidu, aniž myslela na sebe. To se lidu velice zalíbilo. A vláda se o lid starala tolik, že v zemi nastal blahobyt. Každý, kdo si to přál, mohl pracovat, i když se ukázalo, že takových lidí není mnoho. A ten, kdo si to nepřál, pracovat nemusel, protože i těm, co nepracovali, se žilo výborně. Ti, kteří pracovali, se měli pochopitelně ještě lépe. To znamená, že nastal takový život, jaký bývá jen v pohádkách.
   Lidu se to téměř líbilo. Téměř, protože lidem nedávala pokoje jedna věc. Pracující se domnívali, že by se měli mít ještě lépe, protože pracují, a nepracující si mysleli, že by neměli žít hůře než pracující, protože jsou stejnými občany jako ti druzí. Nepokoj obou postupně přešel v bouře, které vyšplíchly až na palácové náměstí. V královském paláci zasedala tři dny a tři noci vláda, ale nic nevymyslela. To se lidu nelíbilo.
   Tehdy král přikázal, aby si pracující a nepracující vyměnili místa, protože doufal, že ti první si přestanou stěžovat na to, že dostávají méně, než zasluhují, neboť nebudou pracovat, a nepracující se uklidní, vždyť začnou žít jako pracující. Jak král velel, tak se i stalo.
   Lidu se to však vůbec nelíbilo. Pracující už vůbec neuměli žít bez práce a nepracující již neuměli pracovat. Ve státě, kde kdysi bylo všechno v pořádku, nastal rozvrat, který plynule přešel do úplného chaosu.
   Noví nejlepší představitelé lidu provedli revoluci, svrhli a vsadili do vězení vládu, uřízli králi jeho veselou hlavu a prohlásili, že zvítězila demokracie.
   Lidu se to zalíbilo. Ihned si zvolil novou vládu, kterou si zasluhoval. Jako každá normální vláda i tahle okamžitě prohlásila, že bude pečovat v první řadě o ty nejpotřebnější a nejslabší, a za tímto účelem neprodleně zvýšila plat všem svým členům.
   To se lidu nelíbilo, i když, stejně jako za staré vlády, kdo nechtěl, nepracoval. Ale i ten, kdo chtěl, teď už také nepracoval, protože práce bylo s každým dnem méně a méně a ceny byly stále vyšší a vyšší. To se lidu zcela znelíbilo.
   A tady je pohádky konec, ale je nějak smutný. Lidu se nebude líbit. I když má na to každý král svůj názor.

   Z listu Literaturnaja gazeta přeložila STANISLAVA SAVICKÁ

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]