Často nám neleze do hlavy, na jaké bázi funguje ta nebo ona novodobá technika, pokud zrovna nejsme v daných oborech vystudovanými odborníky. Mohl bych jmenovat řadu technických vynálezů jako digitální záznam zvuku, slova i obrazu, jeho přenos, sílu a účinnost laserového paprsku, holografii a spoustu jiných, dnes běžně používaných technik a přístrojů. Pomocí jejich služeb dál odkrýváme záhady lidského těla, flóry, fauny i vesmíru. Naše objevování nabírá každým dalším vynálezem širší záběr poznávání, které běžný jedinec není schopen pojmout do svého rejstříku vědomostí.
   Onehdy jsem četl vcelku nezajímavý text a mé myšlenky utekly od obsahu sdělení a já se začal zaobírat tím, s jakou samozřejmostí můj mozek vnímá písmové znaky, s jakou rychlostí je dokáže spojovat. Jak rychle je ve své mozkové databázi rozšifrovává a tím odhaluje obsah slov a umožňuje nám pochopit význam sepsaného obsahu sdělení. Jak jsem předeslal, nejsem odborník, ale domnívám se, že tento proces dešifrování probíhá v našem mozku rychleji než v jakémkoliv počítači. Vím, že jsme prvně museli tyto základy do našeho mozku vložit, dík uzákonění školní docházky, kterou by snad většina dětí dobrovolně vzdala. Ale bez ní by neodhalila tajemství písma a následného čtení i psaní. Náš mozek je nedoceněný computer, který dokáže vstřebávat obrovské množství informací, jež ukládá do krátkodobé i dlouhodobé paměti.
   Přitom jeho velikost není zas tak výjimečná ve srovnání s počítačovou jednotkou. Nechci zabíhat do všech jeho funkcí, jak rychle reaguje na signály jednotlivých našich smyslů, ale zůstanu pouze u těch inteligenčních, které nás vysoce oddělují od všech dalších živých tvorů, již s námi na planetě žijí. Jak jsem již vzpomněl, je zapotřebí nejdříve do mozku vložit požadované vstupní informace, které nám v základní míře nabízí povinné školní vzdělání. V jednotlivých odborných profesích je při dnešním stupni technického pokroku nutné další studium, aby se člověk mohl dostat na požadovaný průměr. Když se přesunu do umělecké sféry, zde i sebedelší studium není schopno vyprodukovat tvůrčí impulsy, které vedou k zrodu děl trvalé hodnoty. Pominu-li prvotní obdiv nad tím, jak rychle dovede mozek přenášet viděné, vzápětí užasnu nad tím, že dovede utvářet nové, doposud nevyslovené myšlenky, nesepsané literární statě, neslyšené melodie, neviděné objekty a skulptury či obrazy. Tato schopnost je tak obdivuhodná a už vůbec nepochopitelná, že rázem zastíní obdiv k vyspělé technice, a já ztrácím prvotní úžas a úctu k jeho funkci, jak rychle pracuje s vloženými informacemi. Záhadné tvůrčí schopnosti nejsou vloženy každému, i když všichni se po narození ocitáme na stejném výchozím bodě a je nám nabídnuta možnost získat stejné základní vzdělání. Kde se pak zrodí ten impuls, že někteří dovedou tvořit a vidět dál? Jako by předbíhali dobu a přinášeli poselství pro další a budoucí generace. Jimi vytvořené hodnoty setrvávají a stávají se učebnicovými pomůckami pro další pokolení. Kdo tyto lidi předurčil a vložil jim ony zázračné geny, či tvůrčí podněty do mozkové plazmy, které je o tak podstatný stupeň odlišují od těch ostatních? Kam až tvůrčí fantazie sahá, je vůbec nějakými mantinely omezená? Kam dospějeme v technickém pokroku s dalším odhalováním všech zákonitostí planety a jejího života? Nebo nás přemíra techniky a vědomostí dovede k zániku? Na položené otázky neznáme odpověď, jako neznáme nic o budoucím čase a délce jeho trvání.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]