Básníci Divokého vína oslavili čtyřicítku. Bohužel nikoli tu svoji, neb mladíčkům a pannám, kteří v Divokém víně publikovali v letech 1964 až 1971 (jedno číslo vyšlo ještě v roce 1972, ale skončilo v zapečetěné tiskárně a jeho šéfredaktor pod zámkem) se blíží šedesátka a jsou tací, kteří ji přežili.
   Zavzpomínali na nebožtíky básnické druhy Ladislava Landu a Václava Hraběte, Honza Rosák se mnou - samozvaným šéfredaktorem i recitátorem přednesl několik jejich básniček na střídačku, jako za starých časů. Na harfu zahrála a glanc tomu dodala Ivana Pokorná, první harfistka Opery Národního divadla. A tak vzpomínám, že byly doby, kdy ve sklepě v Krejčího ulici mezi jednou a druhou recitací bušil na bicí Michal Tučný. Ano, bard českého country s paličkami u bubínků!
   Sídlo vydavatelství se přemístilo od roku 1964 ze sklepa v Krejčího ulici číslo 4 v Libni pár kilometrů proti proudu libeňského potoka Rokytka až na samotu u Hájku. Na levém břehu říčky tu chová koně samozvaný šéfredaktor současné internetové podoby časopisu.
   Z rodného Písku přijel Karel Sýs a přivezl starým druhům svoje knížky. Z Podolí přivezl knihy veršů Jiří Žáček. Populární básník vzpomíná, že svoje první básničky otiskl v Divokém víně v roce 1965 a první knížku veršů Ráno modřejší večera vydal v Divokém víně o tři roky později taky. Petr Cincibuch na chvíli zavřel svoje muzeum automobilů značky »Zetka«, Zdeněk Rytíř přerušil psaní textů k nejpopulárnějším hitům, Pavel Verner opustil na jedno odpoledne redakci Práva, Jarda Holoubek odložil zednickou lžíci a fanku na stavbě svého domku v sousedních Kolodějích, Jiří Oulík zavřel advokátní kancelář, Méla Machálek učinil totéž se svojí kanceláří poradce v zemědělství, Lubomír Brožek opustil Tyršův dům, z něhož mluví za Sokoly... Ti všichni přišli slavit, popít Divokého a nejen divokého vína... Společnost okrášlily mladé básnířky - Helena Pěkná, Markéta Hejná, Ivana Šichtařová, grafička Ivana Pavlová a všechny oblehly nestory - Václava Bártu a Jana Nováka, kluky plné tvůrčí kreativity.
   Divoké víno od roku 2002 opět vychází jako internetový dvouměsíčník. Najdete v něm nejlepší básničky z let šedesátých a jako kontrapunkt současné verše původních autorů, ale i dnešních mladíčků a panenek. Naťukejte na počítači www.divokevino.cz!

   LUDVÍK HESS, samozvaný šéfredaktor



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)