V roce 1989 jsem na výzvu nakladatelství Olympia napsal úvod k chystanému soubornému vydání Foglarova a Fischerova seriálu Rychlé šípy. Bylo to vydání průkopnické - po letech mlčení se Rychlé šípy vracely do české literatury.
   První sešit vyšel v roce 1990 a já mohl pozorovat, jak jsem se mýlil. Do ulic českých měst se navrátili žebráci rozmnoženi o specifický živočišný druh polistopadové normalizace - bezdomovce. Vstali noví domovníci, aby pomohli všemocným pánům domácím vysávat nájemníky, kteří si svůj osud vlastnoručně vycinkali pod zlověstným balkonem Melantrichu. Nad vlastními hroby se roztančili noví bezzemci, aby znovu makali na statkáře.
   Hrdý Melantrich zdobíval své knihy heslem: Nepodlehne ohni ani meči. Přikvačili však tvrdší protivníci - Melantrich i s balkonem zhltl globální kapitál jako přebytečnou malinu.
   Přesto, nebo právě proto tento text přetiskuji: jako dokument i jako poučení ze setsakra krizového vývoje.

   17. prosince 1938 poprvé vyběhli do světa ze zadní stránky časopisu Mladý hlasatel Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka - Rychlé šípy.
   A hned ten první týden začali chlapci i děvčata snít o tajuplných ohradách a dvorcích, o věžích, sklepeních a půdách, o vlhké dlažbě, pohlcující záhadné kroky. O věcech důvěrně známých, které se však fantazií spisovatele a kreslíře změnily v neobyčejné divadlo. Dobro a ušlechtilost zápasily se zlem a dobro na těch krásně barevných stránkách, rozdělených do políček a bublin, vždycky zvítězilo.
   Na tom snu je nejkrásnější, že se z něj nelze probudit. Tak snili naši otcové, vaši dědečkové, a tak budete snít i vy. A nic nevadí, že na ulicích a v domech dnešních měst a městeček už nespatříte ani tuláky, ani četníky, ba ani všemocné domovníky, že nepotkáte žebráky ani statkáře, že nejste členy čtenářského klubu Mladého hlasatele... Vždyť přátelství, svornost, touha po dobrodružství platí neustále.
   Ale teď pozor: Mirek Dušín zaslechl jakýsi křik. Zachrání Jarku Metelku před Černými jezdci? Zrodí se kamarádství na život a na smrt? A prožijete je i vy? Já vám to ze srdce přeju!




Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)