Francesco Fontebasso namaloval v Benátkách, kde v osmnáctém století žil, obraz, na němž Jan Evangelista, v souhlase s legendou, ukazuje žehnajícím prstem do poháru, který drží v druhé ruce, aby nápoj, jenž se v něm nachází, zbavil jedu a mohl jej vypít.
Evangelista Jan byl profesionální světec a jeho důvěra v rukupáně nemohla nebýt bezmezná. Důvěru stejně bezmeznou, i když ne v rukupáně, jíž se svěřil svatý Jan, ale ve stejně zázračnou »ruku trhu«, měla naše vláda, když metylalkohol, o jehož přítomnosti v lahvích se vědělo, jak vyšlo najevo, už dlouho, nevyhostila z České republiky: zřejmě stále ještě věří tezi z prvních popřevratových let, že trh řeší všechno. A sám, pomáhat se mu nemusí.
Evangelista Jan na Fontebassově obraze obrací oči k nebi, k pánubohu.
Předseda naší vlády se při komentování této i jiných afér dívá tu napravo, tu nalevo; nejspíš neví, z které strany se k němu tržní rukapáně postaví.
Ministr zdravotnictví se radši nedívá nikam a na nikoho, klopí zraky k zemi, k tržnímu peklu, které má pod nohama, jako by odtamtud čekal radu.
Občasný páně Nečasův úsměv jako by říkal: Jen ať ti čeští neznabozi, kteří odmítají dát církvi, co je církve, pijí kořalku a skrze ni poznají, co to je trest boží.
Trestat tržní rukupáně by byla velezrada spáchaná na jediné pravé vlasti, trhu. A co navíc: trh je střežen bankami, a proto on sám zase musí hlídat a střežit banky, aby trh hlídaly a střežily jaksepatří. Vždyť ta ztracená Evropská unie by mohla nějakým centrálním dohledem nad bankami členských států poškodit, jak sám po bruselském zasedání řekl, český bankovní systém. Takže v Česku ještě máme nějaké české banky! K nevíře.
Fontebasso by pana Nečase určitě namaloval s prstem v bankomatu.
Autor: zrt
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)