Letos v létě jsme vzpomněli, že od smrti spisovatele a překladatele Pavla Eisnera uplynulo půl století. Tuto okolnost si připomněli ve foyeru Činoherního studia v Ústí nad Labem v říjnu 2008, kde zazněla zvuková koláž »projektu Kafka«. Byly čteny pasáže z díla Pavla Eisnera (16. 1. 1889 - 8. 7. 1958), který byl nejen autorem, ale i překladatelem, ovládal 12 jazyků včetně exotické tibetštiny a islandštiny. V četných fejetonech věnoval se s humorným podtextem srovnávání češtiny a němčiny, jejím zvláštním obratům a též jemným odlišnostem. Ze zvukové koláže vyplynulo, že čeština je nejhezčí jazyk na světě.
   Pavel Eisner tvrdil, že »mateřština je vzduch, jímž dýchají plíce naší duše, jsme do ní zakleti, nechápeme, jak lze žít bez ní.«
   Na příjemném večírku Činoherního studia v Ústí nad Labem se za zvuků dechových nástrojů a xylofonu dvojjazyčné publikum dozvědělo mimo jiné, že »Herr Dingsda je pan Tentononc a manželka je paní Tentononcová«, obec »Dingsda« bývá v češtině Zlámaná Lhota.
   Pavel Eisner přečkal léta 1939 až 1945 ve svém pražském bytě. Neuvěřitelné množství textů uveřejňoval pod nesčetnými pseudonymy. K přečkání válečného období možná přispěla i náhoda, že jiný Pavel Eisner nebo snad Eisler včas emigroval před nacisty. V důsledku záměny příjmení gestapo Pavla Eisnera z kartotéky vyřadilo. Pronásledován byl až koncem války - v lednu 1945, kdy mu hrozila deportace do Terezína, a kdy Pavel Eisner našel útočiště v nemocnici na Bulovce v oddělení karantén, kde napsal esej Bohyně čeká.
   Dr. Pavel Eisner až do své smrti překládal především z němčiny, a tak přiblížil českým čtenářům velké autory německé literatury, jako jsou Alfred Döblin, Thomas Mann, Franz Kafka aj. Pavel Eisner podchytil také schopnost češtiny napodobovat foneticky znění cizích jazyků, jako např. italsky »dli málo, per více, pertuto pertamto, perdále« nebo francouzsky »levnežeré, levpapá, lev nesere, lev kaká, nesedne do tramvaje, žeré mandle loupasijé«. Nebo i maďarsky, kdy dva Slováci jdou křovím a jeden řekne: »Ker mi děre tvár!« Druhý mu radí: »Miň ten kér.«
   Ve své původní literární tvorbě se věnoval především popularizaci češtiny. Snad v příštím roce, kdy si připomeneme 120 let od narození Pavla Eisnera, uslyšíme v rozhlase nebo v televizi úryvky z jeho díla Čeština poklepem i poslechem.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]