MICHAL ČERNÍK

   Pokusila se česká literatura přelomu století zobrazit stav světa?
   Prózu nesleduji tak, abych se mohl vyjádřit zasvěceněji, ale to, co se dnes prezentuje jako literatura ze současnosti, je pouze profesionálně odvedenou komercí. Hlubší prozaickou sondu, která by na literární úrovni skutečně zobrazila stav současného světa, zatím neznám. A pokud by knižně existovala, asi by neunikla mé pozornosti. Možná taková kniha někde leží v šuplíku, jehož autor marně hledá nakladatele.
   Více sleduji poezii, ale bohužel, už delší dobu u nás převládá móda prezentovat poezii, která snad ani poezií není. Většinou jde o projev neumění, kamufláže poezie, o projev exhibicionismu, negativismu, o formu bez funkce. Z poezie se vytratily lidské poselství, mravní dimenze a obsah, vytratily se humanistické, etické a estetické principy. Autoři tohoto dávno mrtvého postmodernismu dostávají prostor ve sdělovacích prostředcích, a mrzí mne, že na tuto úroveň rezignovali dokonce i v Salonu, literární příloze Práva. Za výsměch čtenářům poezie pak považuji udělení státní ceny Petru Kabešovi za knihu poezie Těžítka, ta těžítka, která je pouhým blábolem, jako celá jeho poezie, jíž nerozumí ani sám autor, natož porota pro státní ceny. Považuji to za diskreditaci státních cen. Devastace estetických hodnot je jen odrazem morálního stavu naší společnosti.
   Současný stav společnosti na skutečně vynikající básnické úrovni zobrazuje Karel Sýs ve sbírce Tři zpěvy z rozvratu. Jsou to tři básnické sbírky v jedné knize. Za úplně nejlepší z knihy považuji poslední část krátkých brechtovsky pregnantních veršů, které originální metaforou založenou na schopnosti vidět zdánlivě odlišné děje a věci v souvislostech kriticky vypovídají o stavu společnosti 90. let minulého století. Myslím, že státní cena by příslušela právě tomuto dílu. Zdůrazňuji, že Sýs vydal svou knihu nedávno vlastním nákladem. Bohužel, takové knihy dnes nemají nárok ani na granty, ani na to, aby se dostaly na knižní pulty k vnímavému čtenáři poezie. Pochopitelně, že veřejnoprávní sdělovací prostředky takovým veršům prostor neudělí. Což jen usvědčuje dnešní kulturní normalizátory z jejich mimoliterárních předpojatostí a lidské malosti.
   Jinak za sebe chci říci, že jsem se pokusil zobrazit současný stav světa ve sbírce Nechtěj obývat vichry, ale pro ni zatím nakladatele nemám.



   ALEXEJ MIKULÁŠEK

   Pokusila se česká literatura přelomu století zobrazit stav světa?
   Nejen pokusila. Největší zisky? Ivana Blahutová a román Molochita, sbírka Nessun dorma a jiné příběhy, povídky Šumění větru, Kapuciniáda, Zimoviště ad. patří k tomu nejlepšímu, co jsem z české prózy tzv. současné četl. Karel Sýs a jeho antipoéma Píšu báseň zatímco za oknem padá muž, sbírka Načas v očistci nebo tři "knihy" Kosmasovy představují nejsilnější tragikomickou a sarkasticky "nehoráznou" výpověď o nemocném světě; přesnost výrazu při polyfonii uměleckých a rétorických prostředků je obdivuhodná. Jaromír Pelc sbírkou Muž s temným pozadím zaujme nejen metaforou cizích parohů, které jsme vláčeli, ale zvláště analytickou sondou do tkáně restaurační společnosti, v níž sršni silážují pyl. Eva Frantinová je patrně nejvýraznější metaforický talent, její básnické prózy jsou virtuózními hudebními variacemi psanými "na měděný drátek" života. Překladatel Zdeněk Frýbort vyrostl na stránkách Obrysu-Kmene ve vynikajícího esejistu a polemika, jenž jemnou kultivovanou formou zpochybňuje "nezpochybnitelné" pravdy. Vladimír Janovic je výraznou osobností naší reflexivní, duchovní poezie, v nejlepším slova smyslu spirituální - materializovaný duch nezná hranice a proniká známými i neznámými prostory, nalézaje jejich aktuální smysl. Za všechny jmenuje ještě - namátkou - I. Fontanu, F. Uhra, V. Přibského, V. Brandejse, F. Stavinohu a - ale dost výčtu jmen a děl, to je téma na celou monografii.
   O ztrátách psát raději nebudu, neboť je trpké sledovat, jak upadá talent M. Viewega, J. Topola, M. Nezvala, M. Urbana, jak se mnoho talentovaných básníků, prozaiků a scenáristů odmlčelo, popř. uzavřelo do světa symbolů a pózy, v tom nejhorším případě kráčí před kamerou a náměsíčně drmolí své "libere et misere". Ovšem - i to je stav světa.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]