Historik PAVEL DVOŘÁK (66) se prostřednictvím literatury faktu, televizních seriálů a vydavatelských aktivit zasloužil o popularizaci dějin Slovenska a Slováků. V roce 1992 založil v Budmericích vlastní nakladatelství Rak, vydal v něm knihy Odkryté dějiny, Zlatá kniha Bratislavy, Lovci mamutů a ti druzí, Zázrak obilného zrna, Podivný baron, Kdo zabil Žingora?, Stopy dávné minulosti 1 a 2. Nejúspěšnějším titulem je Krvavá grófka Alžběta Báthoryová - fakta a výmysly, na jejíž přípravě se podílel u nás dobře známý fotograf Karol Kállay. Zajímavý rozhovor přebíráme ze slovenského deníku Pravda.


   Znají Slováci svoji historii?
   Příliš ne. Historické povědomí Slováků je dost zanedbané. Mnoho Slováků pohrdá slovenskou minulostí - vidí v ni politiku. Například v Česku není možné označit české dějiny za hloupost. O Maďarech ani nemluvě. Na poznání minulosti se buduje národní sebevědomí a Slováci příliš sebevědomí nejsou. Z neznalosti své historie pochybujeme o současných kvalitách. Chyba není v historii, ale v nás.

   Proč se o nás tvrdí, že jsme holubičí národ? Molpínský démon, kanibalismus a další fakta zachycená v knize Stopy dávné minulosti o tom moc nesvědčí...
   Představu o Slovanech jako o holubičím národě vymyslel Ján Kollár. Je to panslavistická představa, která měla pozvednout naše sebevědomí. Historická realita to není. Slované se do evropských dějin zapsali strašným způsobem. Prokopios popisuje nesmírné ukrutnosti, které páchali: hovoří o cestách posetých mrtvolami, o tom, že Slované lidi nezabíjeli tak jako jiné národy, ale nabodávali je na kůl nebo utloukali palicemi jako hady. Je to tendenční poselství, jehož autorem je Byzantinec, obyvatel Slovany ohrožované říše, rozhodně ho však nelze zlehčovat.

   Která část našich dějin je nejvíce "zamotaná"?
   Málo probádaný je pravěk. Například v bronzové době Slovensko stálo na špici evropského vývoje, jeho dějiny jsou srovnatelné s dějinami Řecka. V mohylách ze starší doby železné v okolí Bratislavy se našly hroby s nádobami, na nichž jsou znázorněny nejstarší mýty. Úplně jim nerozumíme, když se však opakují - například motiv ženy stojící na koruně stromu spojené se symboly slunce - určitě jde o rozšířenou báj přibližně z 8. století před naším letopočtem, z homérských dob! Škoda, že jsme neměli Homéra, který by tyto mýty zapsal.

   Porovnáváte dvě verze plavby argonautů za zlatým rounem. Podle obou prošli i naším územím. Je to skutečně pravda?
   Někteří vědci si dokonce myslí, že argonauti rozuměli jazyku tehdejších obyvatel Slovenska. Pravda, cesta argonautů, to není jen jedna cesta - je to báj, tedy souhrn zkušeností tehdejšího světa z mnohých cest, které Řekové podnikali. Ale není to zázrak, že naše kultura je srovnatelná s kulturou starých Řeků?

   Příprava podkladů pro tuto knihu trvala třicet let. Vyplatilo se to?
   Historie je mravenčí práce, ale člověk musí poznat své kořeny! Je v jeho přirozenosti ptát se, co bylo předtím... Podat historii srozumitelným způsobem - to se vyplatí. Konec konců, historie mě živí. Cihly jsem si připravoval dlouho, a teď, po třiceti letech, z nich buduji stavby, které se lidem líbí. Je velmi důležité, aby se historie neuzavírala do sebe.

   Historie si musí vystačit s několika fakty, které dále spojuje fantazie. Do jaké míry je možné posoudit její objektivitu?
   Uměním historika je poskládat z faktů řetěz. Podle způsoby stavby se autor do jisté míry stává tendenčním, nesmí si však vymýšlet. Když používá fantazii, musí se k ní přiznat, nemůže ji vydávat za objektivní realitu. Pravda, holá fakta jsou někdy dost nudná, ale stačí k nim přidat příběh a text povýšíte do literární roviny. Nesmí se to však přehánět.

   Proč jste se rozhodl založit vlastní nakladatelství Rak?
   V našich podmínkách může spisovatel přežít jen tehdy, když si bude knihy sám vydávat a prodávat.


   Kronika anonymního notáře krále Bela obdržela mimořádnou cenu UNESCO, byla prohlášena za nejkrásnější knihu světa. První díl Stop dávné minulosti se stal nejkrásnější knihou Slovenska. Cena - to je pouze hořčice přidaná k párku. A právě s párkem jsou největší problémy. Kronika anonymního notáře krále Bela je sice nejkrásnější knihou světa, ale vyšla už před několika lety nákladem necelých tří tisíc výtisků a ještě pořád není vyprodaná. Na skladě zůstalo několik set výtisků. Historie není žádný trhák.

   Přeložil IVO HAVLÍK

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]