(Od narození Adolfa Zábranského uplynulo 95 let)
Národní umělec - 1971, Řád práce - 1974. Nic z toho ale nepatří do soudobých »demokraticko-pluralitních« encyklopedií a médií. Narozen 29. listopadu 1909 v Rybí u Nového Jičína, zemřel 9. srpna 1981. Posvátné ticho. Jako u hrobky na Vyšehradě. Jen podkrovní ateliér po Viktoru Strettim (1878-1957) a Adolfu Zábranském (od roku 1958) na Masarykově nábřeží 10 dala Marie Zábranská, malířka a medailérka, vymalovat do běla. Snad na památku? Zábranský byl totiž člověk dne a denní práce, jasu a slunečního světla, všechny jeho ateliéry byly vždycky bílé. »Žádný z ateliérů nebyl knížecí, všechny byly dílnou, pracovištěm,« čteme ve studii Adolf Zábranský: Knižní ilustrace od Jana Baleky (nar. 1929 v Olomouci, od r. 1983 ve Wiesbadenu). Co bude s historickým prosluněným ateliérem, s jeho ochranným strážným duchem - géniem loci v této době? Co by bylo! Vztahuje se na něj zákon č. 116/1990 s vypuštěným ş 15 (s účinností od 1. 1. 2003) v neprospěch výtvarníků. Udržet ateliér, zejména v domech soukromých majitelů, to je »věc zhola nemožná«, říká Marie Zábranská. »Výtvarné spolky se nezmohly k účinné akci. Je to jen jejich prohra?« ptá se ministra kultury Pavla Dostála. Už také shání nějakou nevyužívanou sušárnu prádla...
Balekova studie byla vydána k devadesátinám Adolfa Zábranského. Doprovázela jubilejní výstavu knižních ilustrací v jeho rodišti Rybí. Monument Na paměť osvobození (sgrafito v Ledeburské zahradě, nyní jen karton) doprovází v různých miniaturách akce některých vlasteneckých organizací v ČR. Podtextem je protest proti těžkotonážním veledílům oslavujícím západní osvoboditele, např. v Plzni. K 60. výročí osvobození Československa od fašistů má být část plakátové tvorby Zábranského s vojenskou tématikou představena na výstavě Vojenského historického muzea - už si to prý odvezli. Výstava knižních ilustrací Zábranského se připravuje i v Českém centru v Moskvě... Bude zajímavé sledovat širokou odezvu. Anebo mlčení? Jan Baleka vysvětluje taje životního a tvůrčího realismu Zábranského a nepřímo i zdroje ticha kolem výtvarníka - komunisty otevřeně a odvážně:
»Založením a také životní zkušeností byl A. Z. uvnitř své generace samotářem; nastoupil s ní do umění, sdílel její tužby, podílel se na dobových uměleckých zápasech, vždy nevázaný a nesvázaný žádným zájmovým společenstvím. Vyhýbal se kumpánství a povrchním přátelstvím, nepřipojil se k žádnému okruhu, nedocházel ani ke Stieblům na Malou Stranu, kde se scházeli mánesáci, ačkoli sám byl členem SVU Mánes od roku 1943. Byl vážný a ustaraný, nedružný a uzavřený, citlivý, a proto zraňovaný; ale naopak i blízkých přátel se zase sám mnohdy dotkl svou přímou a příkrou otevřeností. Měl trvale pocit, že v minulosti mu unikl jednou provždy čas, který mohl využít k tvorbě. Považoval za osudovou ztrátu desetiletí po roce 1936... Začlenění umělce do společnosti bylo vždy existenční otázkou, také pro Adolfa Zábranského, který její osudovost pocítil po demobilizaci počátkem druhé světové války; jeho expresivní malba sice nalézala odezvu a kritické uznání, ale existenci, a tím i možnost volné tvorby, mu nemohla zajistit. Tu měla, vedle plakátové tvorby a novinové ilustrace, zajistit právě knižní ilustrace, která se natrvalo stala vedle malby druhou podstatnou větví jeho tvorby a přinesla mu nakonec i mezinárodní uznání.
Knižní ilustrace Zábranskému existenci také nezajistila, alespoň ne zprvu, ale otevřel si jí - zvláště ilustracemi pohádek - svět, který mu byl vlastní, který odpovídal jeho představám o dobru a kráse a spravedlnosti. Pohádky se ukázaly být tajným světem představ a citů, nevyhaslého snu o matčině laskavosti odepřené osudem, byly světem, v němž vítězí dobro nad zlem... Přestože je pohádka neměnným světem, míří k lepšímu světu a vyjevuje možnost nápravy věcí třeba zlomením kletby, jež se zdála být neměnná... Jako ilustrátor si však vyhledával pouze látky, které v něm vyvolávaly odezvu a neomezoval se při tom jen na pohádky, i když tyto a dětská poezie jsou těžištěm knižní ilustrace. ... Jiné doby, vzdálená místa a cizí lidé v něm nalezli odezvu jen jako ve čtenáři, nikoli jako v ilustrátorovi; jeho obraznost, citovost, historické vědomí platily české krajině, pohádkovým a jiným příběhům, jež se právě jen v ní odehrávaly, poezii spjaté s domovem. Z těchto důvodů by nikdy nebyl ilustroval severské pohádky, ani příběhy Aladinovy nebo Enšpíglovy.«
Jan Baleka proniká do výtvarníkova nitra hlouběji než kdo jiný, protože aktuálněji, charakterizuje důkladný přípravný postup jeho tvorby (na ilustracích ke slovenským pohádkám a pověstem Boženy Němcové Mahulena, krásná panna pracoval patnáct let - 1964-1979), přibližuje jeho techniku, materiály, zdroje, inspirace, jeho představu realismu, zejména rozsáhlé a svrchované kreslířské dílo, kresebnost - zalamující se linie, přímka a oblouček, svazek linií jednoznačně vyjadřující »životní dynamiku a energii, která je konstruktivní povahy«, dále gestiku figur v novinové kresbě a plakátové tvorbě, vztah k člověku a jeho světu, k jiným lidem, ale také k přírodě. Analýza osobního údělu je v Balekově čtivém podání velmi citlivá, psaná věcně nebo i poetizujícím stylem vyzývajícím k věcné polemice: »Zábranského tvorba spadá do uměleckého vývoje třicátých až konce sedmdesátých let; spoluutváří jej a samo je jím utvářeno, podléhá mu, vymyká se mu, zmáhá a přemáhá nesoulad a rozpory společenského ústrojí své doby - ale nikdy nezrazuje, co je umění vlastní a čím je nezastupitelné v osobním a společenském životě«. Výrazný akcent je po zásluze věnován knižní ilustraci: »Stála pro svou uměleckou svrchovanost vždycky mimo kritickou polemiku, překročila hranice českého umění a byla nakonec pojata do dějin světové knihy.« Dodejme, že spolu s touto svrchovaností vstoupilo do dějin světové knihy i nakladatelství Albatros, kde Adolf Zábranský patřil ke kmenovým autorům. Na to by neměli v Albatrosu zapomínat - naposledy vydali knihu pro děti s ilustracemi Adolfa Zábranského před dvaceti lety. Co bude dál, o tom rozhodne snad štědrý sponzor?
Autor: Jana Vacková
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |