Život je plný banalit. Kdeco je triviální. Příkladů všude víc jak dost. Včera to bylo stejné, také předvčírem, roky se nezměnilo nic. Tím víc má jasu, co náhle zazářilo, co všednost sráží do prachu. Nová věc hned letí vzhůru, zahanbena dole stojí minulost. I oběti jsou nové, dražší a mají větší rozměry. Kdo umí držet krok, ten žene dopředu. Však stačí přibrzdit a vypadneš hned z kola. Už nikdy neobjevíš tu nekonečnou svěžest, sotva kdy si dýchneš volně, voda bude denně jinde, ne však doma, zuby ti nezbělají ani za sto let, dál budeš chodit do banky a tenká intimka zůstane ti navždy utajena.
   Ne, ne. To byl jen pohled do jiného světa, jen krutý žert, jemuž zde nenecháme místo. Kdo hodlá být »in«, ten také snadno může. Prostota návodu je i pro hlupáka. A každý, kdo jej vyzkoušel, má o tom druhým povědět. Tak byly stanoveny meze dobrých mravů.
   Smělostí strkán vyrážím první, sousedku vedle tlačí zvědavost. Cílem je sklep a skrytí za regálem. Tam svorně, duch jeden dvě těla, jak určuje náš plán, jsme rozhodnuti spáchat to až do konce. Jednou »křupy«, jednou »křup«, a opět, znovu, »křupy křup«.
   Čas zvolili jsme znamenitý, venku se zvolna smráká, náladu máme vybranou. Chystám se na první mocné »křupy«, od sousedky se line tiché »křup«. Leč moje »křupy« kdesi vázne. Sousedka se rdí, úspěch ji povyšuje, svých »křup« už vyloudila šest. U čerta, co já jsem za břídila, ona to poví každé partaji a budu mít kabát z ostudy. Soustředím sílu, nervy jsou k prasknutí, vše dme se směrem k úspěchu.
   Vteřina, druhá, třetí ani celá nebyla, kdyz nastal vrchol. »Křupy« jak ze čtyř baterií. Nic podobného svět dosud neslyšel, a slova pro to nejsou. A potom ticho jako v hrobě. Jen rozvířený prach si znovu sedá.
   Sousedka končí, uznale na mne kývá, svá »křup« už neuplatní. Sbírám se z otřesu. Sečítám výsledek, odčítám ztráty. Smetáme zbytky obalů. Velkolepé signum současnosti lehounce vane sklepem, mezi regály vrací se obyčejný den. Je dobré odejít. Mám neurčité pocity, jako by nastalo veliké vyprázdnění.
   Sousedka ještě řekne: »Poslyšte, to vaše mocné křupy bylo jednou provždycky, že ano?«
   »Určitě, nadobro definitivní,« spěchám s odpovědí a zamykám za vším sklep.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)