Bulletin Obce spisovatelů Dokořán č. 17/2001 přetiskl rozhovor A. Anýže a J. Chuchmy, kteří rozmlouvali v Mf Dnes 3. 2. 2001 s jistou osobou, jejíž kariéra na ministerstvu kultury skončila předčasně. Tázaná se svěřila, že jejím "odchodem se nakonec ministerstvu vlastně ulevilo, protože to místo, které zastávala, potřebovalo 'pustit'." Dále tvrdila, že "na vlastní kůži zakusila, co to jsou omezení režimem devadesátých let".
Z rozsáhlého rozhovoru si všimněme několika výroků interviewované: "To, aby zákon uložil obcím povinnost zřídit knihovnu a financovat ji, je prostě tabu - neboť je to v rozporu se zákonem o obcích. A chtít, aby tomu bylo jinak, je politicky zcela neprůchodné... Ale existují rovněž neosvícení knihovníci, kteří nepochopili, že když chtějí držet krok s dobou, musí se nadchnout pro práci s počítači. Abych byla upřímná, já bych se pro počítače taky nenadchla (sic!)... Držela jsem se starých zvyků, zejména když pan ministr Dostál zavedl na úřadu píchačky a každý den ráno jsem dostávala zprávu, kdo z mého odboru přišel pozdě do práce a já musela zdůvodnit, proč se tak stalo. To jsem pak někdy používala přímo románové postupy."
Románové postupy volila zpovídaná zejména proto, že je spisovatelka. Dnes je již v důchodu (pobírá 6500 Kč) a v rozhovoru uvádí, že jí to "stačí na činži, elektriku a pár dalších výdajů" a její "nakladatel je chudý, platí nám tak strašně málo, že bych vám ani neřekla kolik. Takže musím hledat další zdroj příjmů... pro mě je psaní i prostou otázkou obživy. Když chci mít možnost psát, musím mít k dispozici řadu věcí. Vím, že to někomu může připadat zvláštní, ale psaní má své nároky".
Redakce Dokořán ovšem v přetištěném rozhovoru neuvedla, s kým redaktoři Mf Dnes hovořili. Ať již to zavinil redakční šotek či kdokoliv jiný, ta ukřivděná česká spisovatelka - světe, div se! - je Eva Kantůrková. Členové Obce spisovatelů (z nichž se někteří stali v poslední době členy nové založené Unie českých spisovatelů) se tak mohou nad mnohým zamyslet.
Slova E. Kantůrkové, bývalé disidentky a signatářky Charty 77, a dnes již i bývalé ředitelky odboru literatury a knihoven na ministerstvu kultury, jsou ledovou sprchou na rozpálené tváře těch, kteří horovali nekriticky pro vše, co přinesla textilní revoluce v roce 1989 české literatuře. Eva Kantůrková (a přečtěte si ten rozhovor celý!) nám zdaleka nejen o sobě, ale o poměrech v knižní kultuře a na Dostálově ministerstvu i o současném postavení českého spisovatele prozradila tolik, že více již ani říci nemohla!
V Dokořán č. 14/2000 nazval Aleš Haman medailónek o E. Kantůrkové Valivý čas proměn. Tehdy jistě netušil, jaké další pozoruhodné metamorfózy zaznamená curriculum vitae známé české spisovatelky...
Autor: Karel Aksamit
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |