DNEŠNÍ ČESKÁ OFICIÁLNĚ VYNÁŠENÁ LITERATURA A KULTURA,
zaručeně nikým, ani redaktory necenzurovaná?
No jak, dal bych v literárním pořadu brněnského studia veřejnoprávního rozhlasu slovo brněnskému mistru z nejvychvalovanějších, brněnskou akademickou kritikou pomazanému téměř už klasikovi samospasitelné brněnské postmoderny Jiřímu Kratochvílovi, a ten by v sytě podmanivém lyrickém podání Vladimíra Hausera spustil: "Nezvalův verš Poděkování a lásku vám byl po čtyřicet komunistických roků tak často citován v čítankách, na nástěnkách i ústy zasloužilých papaláščiků, až se stal součástí ideologického folklóru, takže si už dnes nejsem jist, z čeho vlastně je, z které Nezvalovy básně. A právě pro tuhle jeho sémantickou rozkolísanost si ho chci teď vypůjčit co by refrén do svého textu." Mistr okouzlený svou schopností rozmarně popovídat o tom, jak není radno mu "položit křížem stéblo", protože kdo se toho opovážlivě dopustí, "potká se nakonec v některém" z jeho "románů, baj, baj", položil si křížem stéblo iniciativně sám a předvedl svou vlastní rozkolísanost sic nikoli sémantickou, ale vzdělanostní, když si popletl Neumanna s Nezvalem, a to za zřejmě souhlasné asistence paní, dříve soudružky redaktorky Zelného rynku Blažejovské a zmíněného procítěného recitátora. Teď už jen zbývá, aby si svou dutou namyšlenost i s její neméně dutou veřejnoprávní asistentkou a podobně vzdělaným přičinlivým interpretem podal v některém ze svých románů. Poděkování a lásku vám, Mistře, za názorné předvedení toho, jak vůbec nic nevíte o tom, co tak velice nemáte rád.
Autor: alch
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |