K úvahám o svobodě a demokracii na západní polokouli nám může dobře posloužit i malý ostrov v Karibském moři - Portoriko. Na Portoriku přistál Kryštof Kolumbus v r. 1493, v r. 1508 začala španělská kolonizace ostrova, během níž se domorodé aravacké kmeny staly obětí masakrů. Proto byli z Afriky přiváženi otroci, kteří pracovali na třtinových a tabákových plantážích a od 18. století i na plantážích kávovníkových. Otroctví bylo na Portoriku zrušeno až v r. 1873. Za španělsko-americké války se v r. 1898 na ostrově vylodily ozbrojené síly USA, aby ostrov zpacifikovaly. V r. 1993 Portoričané v referendu odmítli možnost, aby se Portoriko stalo 51. státem USA. Přesto Portoriko zůstalo v ekonomickém i "kulturním" područí USA.
Na Portoriku jsou toho času na indexu četná díla význačných světových literátů. Patří mezi ně nejen Franz Kafka a Pablo Neruda, ale i García Márquez, Faustino Quijano, Isabel Allendeová, Jorge Luis Borges a další čtyři portoričtí spisovatelé. Je to prý nutné, jelikož jejich díla mají neúnosný morální a ideologický obsah.
Co kdyby došlo ke "kubanizaci" Portorika, jak by se pak cítil strýček Sam.
Autor: Jaroslav Liška
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |