S nesmírným zájmem jsem si nedávno přečetl úvahu Jaroslavy Pecharové o čistotě českého jazyka »Budeš se soustředit, kamaráde«. Přestože si myslím, že jde většinou o házení hrachu na zeď stejně jako při ničivém čmárání českých sprejerů a jejich stoupenců na kamenné památky kolem nás, i mne tento problém nesmírně trápí. Nezmůžu jej ani následujícími řádky. V základech totiž leží hluboká ignorace ke vzdělání, mateřštině, mravům a morálce. Od léta 2001 jsem si zavedl »vyňatá slova«. Zjišťuji, že nejvýznamnější měrou se na mrzačení českého jazyka podílejí hlavně čeští politici. Ale nejsou ani zdaleka sami. Pokusím se tento výběr z jejich »poupat« poskládat vedle sebe: »Svůj názor držím dál!« (Václav Havel), »K úplnému konsensu se zatím dojít neumí!« (Stanislav Gross), »Jaksi myslím jaksi.« (Jan Ruml), »Je to natvrdo.« (Petra Buzková), »Začne se vypolojasňovat. To počasí není až tak špatné.« (český meteorolog), »Nutno se zpoplatnit.« (Marek Benda), »Na vládě je jasno«, »Vláda stačila návrhy učíst« (mluvčí vlády), »Smysluplný blb« (český šplhoun), »Zavítězit, zadařilo se, utkání se podařilo ustát, Pardubice přehrály Znojmo« (sportovní redaktor ČT), »Jsem na top pozici, nejde o nic jiného než o opar práce, vedení musí být 'in', image prospekt, v horizontu, informační šumy vybalancovat, navýšit jmění, zautrácet si, po velké práci jsme si zapařili na 'kick off' (český manažer, ekonom), »Vysílají signály« (český ministr), »Je to hlavně o penězích« (český občan), »Pravděpodobnost je velmi, velmi, velmi malá!« (Václav Klaus)...
   Nad současným stavem naší mateřštiny nehořekuji, ani v minulosti nebylo všechno ideální. Pamatuji dobu, kdy básník Pavel Kohout tepal »jetřebáčky« - soudruhy, kteří do omrzení opakovali, že je něčeho třeba... Skalní se báli před jinými říkat nahlas Čest práci! Vymysleli si originální pozdrav »Zdravím!«. Někteří si zase osvojili rusismy. Ale to nebylo nic proti tomu, co se děje dneska u nás. Ti, zahraničními tituly laureátů umění zdobení svatí apoštolové, zjevující se nám z televizních obrazovek, hlasatelé »malých« rozhlasových stanic, hlubokomyslní moderátoři se předhánějí v novotvarech, anglických výrazech. Stačí je neposlouchat, stačí se jenom dívat a přejít pražskou ulici, abych věděl, že jsme opravdu »IN«...



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)