Ne, není to přímo tak, že v ranní povinnosti pták zaskočil za ptáka, bez přihlédnutí k rase. Drůbeží principy zůstaly nedotčeny. Kohout i kachna si podrželi, co je jim vlastní. To jen supermarket zase pohnul světem, když vydal zprávu tiskem a dal ji rozšířit, že kachna na pečení v sobotu bude za poloviční peníz. Jen šílenec, a snad i ignorant, by pustil tuhle šanci. Bylo těžké dočkat sobotního rána. Myšlenky na skvělou krmi plašily spánek, "naši milí zákazníci" vyskakovali z lože dlouho před prvním kokrhnutím, to ráno budila je kachna.
Jitřenka ještě zcela nezbledla, když první kachnychtivci řadili se s vozíky před zavřenými dveřmi, brzy jich byl dav. O sedmé nastal závod na krátké trati, pak boj o pozici u mrazicího boxu a nakonec zkouška ve zvedání břemene (kolik kachen naráz?). Ten vášnivý zájem o dobrou věc byl milým podíváním, tolik entuziasmu se dnes vidí málokdy.
Četní, žel, ostrouhali, nezvládli všechny složky zápasu. Úspěšní, bylo jich pár desítek, teď mají permanentní hody. Netrpí-li na poruchy zažívání, a jejich blízcí také ne, je možné odhadnout, že v domovech si rozprostřeli radost bez mezí. Vždyť ne nadarmo se říká, že jen málo stačí ke štěstí...
Autor: Jan Dočekal
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |