ŠŤASTNÝ TO ČLOVĚK
23. září 1901 v 7 hodin 33 minut se na pražském Žižkově narodil Jaroslav Seifert, ve znamení Vah, které je znamením duchovním, "jež utváří povahu harmonickou, jemnou, ušlechtilou a věrnou", charakterizovanou sdílností a otevřeností, lehkou vznětlivostí a rychlou usmířitelností s hlubokými a jasnými vášněmi. Zrození v konjunkci Merkuru a Venuše "znamená charakter rázu erotického a uměleckého. Postavení Saturnovo vzbuzuje ve Vás spodní hluboký tón k pesimismu. Prožijete život mnohotvárný,... ale ani boje, jež Vám bude přestát, neporuší romanticko-snového klidu, jenž vyznačuje Váš život.
Autor: Vlastislav Hnízdo

ZPRÁVA O ZÁPASU S ANDĚLEM
Básník JAROSLAV SEIFERT se narodil před 100 lety, 23. září 1901 v Praze. Zemřel před 15 lety, 10. ledna 1986 v Praze.
Autor: Karel Sýs

POEZIE
Jaroslav Seifert, Alois Reich

AMERICKÉ TABU
Triezve porovnávanie demokraticky a totalitne usporiadaných spoločností prestáva byť aspoň pre skutočnú intelektuálnu elitu USA neporušiteľným tabu. Najlepšie mozgy Západu sa s čoraz výraznejším znepokojením zamýšľajú nad mnohými reálnymi parametrami zdanlivo protichodných politických systémov. Napríklad David Hume konštatuje, že každé vládnutie sa musí opierať o kontrolu myslenia, pričom sa to týka rovnako nejdespotickejších a najväčšmi vojenských režimov, ako aj tých najslobodnejších a najľudovejších.
Autor: Pavol Janík

OD SLOVA K BÁSNI
Slova mají zvláštní schopnost: dokážou nahrazovat počitky všeho druhu - zrakové, sluchové, čichové, chuťové i hmatové. Slovo je tím plnější, čím víc počitků, vjemů a představ v člověku vyvolává. čím hmotněji působí. O této jeho schopnosti velmi dobře ví jazyk lidový, ať už je to nářečí nebo městský žargon, právě tak jako jazyk krásné literatury. Vědomě na ni rezignuje jazyk vědecký či administrativní. Ze škály vedlejších významů slova i z jeho schopnosti probouzet v nás řetězce asociací v kterékoli smyslové rovině vyplývá nejen možnost, ale přímo povinnost literatury - poezie stejně jako prózy - být svrchovaně konkrétní.
Autor: Vladimír Janovic

VYTRŽENO
... ze čtenářského deníku slečny N.
Autor: Dobromil Krutihlav

JAK JSTE NA TOM S VELRYBÍM OLEJEM?
Eskymáci, žijící za polárním kruhem, pilně shromažďují velrybí olej. Všichni pak obdivují toho (a závidí mu), kdo ho získá nejvíc. Tato substance však nemá pro Eskymáky žádný praktický význam. Když ho nahromadí dostatečné množství, tak ho spálí. Ne proto, aby se u takového ohně ohřáli, nebo si na něm něco upekli - prostě jen tak, aby ukázali ostatním, že ho mají a mohou ho spálit.
Autor: Miloslav Rejzl

CHVÁLA SVOBODY
SVOBODA...
Jak prostě, jednoduše a samozřejmě to zní!
A přece nic nechybělo lidem na tomto světě tolik jako právě svoboda. To slovo znělo vždy nadmíru vznešeně, hořelo nad zemí jako slunce, hvězdy a měsíc, zjevovalo se odvážným duchům ve snech, žhnulo v ranních červáncích, celá pokolení usilovala o to, aby svoboda nebyla jen fikcí, ale aby provázela člověka na každém kroku, aby se stala věcí tak samozřejmou jako chléb či vzduch. Kolik básníků snilo o čase, kdy svobodný člověk bude vzdělávat svobodnou zemi, kolik hrdinů se vydávalo do boje, kolik vědců postupovalo denně zápas o nové poznání, aby je mohli položit na oltář svobodného lidstva žijícího ve svobodném světě.
Autor: Miroslav Kapinus

VĚTRU NEPOROUČÍME A S DEŠTĚM JE TO STEJNÉ
Ti, kteří kdysi stáli za heslem Poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát, a zpívali o tom píseň, odešli na pravdu boží nebo do výslužby. V obou případech už do ničeho nemluví. Nebude asi obtížné nalézt shodu v názoru, že je to dobře, že celé poroučení stejně byla pitomost.
Autor: Jan Dočekal