Podívej, jak se leskne pípa, podívej, ona roní slzy, když na ni vyskakuje zpěvačka, skok je to holčičí a se slamákem na hlavě, když všichni řvou: utrhnééé se to, jenomže obarvená cikánka tancuje takhle už několik let, stepuje na stříbrném a horkým červnovým dnem oroseném plechu - v ruce místo mikrofonu malířskou štětku, a chlapi pod jejíma nohama drží svou vlastní žízeň, než ženská vyskočí ještě výš, až na trám u stropu, z něho je rozhled na plíce heligonky, které mají astma, nejdříve chrčí a potom mlčí, sklenice si přece musí vydechnout a pěna slehnout do hrdel, ale pak ticho přestávky zvrtne si kotník a heligonkář Karel spustí, spustí tu o Boženě, a na trámu se rozkývají nohy, hupsnou zas na pípu a obarvená cikánečka křičí, jako bys jí křivdil: já jí nemám koženou, já jí nemám z krepovýho papíru, já teda ne, a plácá se dlaní mezi nohy, utrhnééé se to, řvou vršovičtí chlapi, kteří kus stříbra podpírají rukama i holí, najednou vypadají jak řečtí zápasníci, ke kterým přibíhá Mařena, kolem krku švihadlo, víš co je vajíčko, to si ještě pamatuju ze školy, mám ráda švestky, proto mám šestky, rozřehtává hospodu a třese stromem těla, to je materiál, procedí mezi zuby muž s berlí, na kterou zkouší doprovodit heligonku jako na housle, a přede mnou se rodí švihem vajíčka, když zadek hraje skákanou, když mikrofon - štětka putuje z ruky do ruky a každý může mít sólo, i František Dostál, který jak ostříž ostří ve dveřích a předem vidí fotky, které se mohou zrodit jenom poblíž Edenu, jenom ve světě pomocníka, který nemá ruce a sklenice nosí na předloktích, a umí si zapálit cigaretu a sepsat tím koncert pro oči, jenom ve světě dvou kulečníkových koulí, které zmrzly na suknu, když básník tančí tango kolem těch, kteří se vykašlali na obrazovky, dětičky jděte už spát, dětičky starosti, dětičky penízky, předělávám poslední píseň, jak z dlaní padá k zemi oslavovaná kniha a utopenci utopení mezi proužky červené papriky a kyselého zelí se oklepou, lidičky, to je štěstím, že pokrm nemusí nic zapisovat, ale přicházet na jazyky, nic nežli působit jim slast a ostrou jehlou svazovat hřbety večerů, protože na okna se tiskne tma a nejistota v miliónech vydání...

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]