MARTINA BITTNEROVÁ
Ruce z památníku
Ruce z památníku pokroutil čas
slunce nezaleje zlatem Luciiny vlasy
když nakloníš se k hrníčku
zaslechneš zvonit její hlas
v střepině skla zachytíš zář z její krásy
Dávné vády odneslo moře
a staré bolesti si zapletla do copů
však poznala i větší hoře
pochopila krutost návratu
Horké léto
Měla jsem úrodné srdce
úrodné jak černozem
než nad mou hlavou černý havran přeletěl
Měla jsem žádoucí tělo
žádoucí jak první žeň
než nade mnou svá křídla rozevřel
Měla jsem spalující touhu
spalující jak letní den
než mne svým zobákem navždy oněměl
... bylo to horké léto
Slibuji
Nebudu hledat v starých knihách
nebudu číst zaprášené řádky
nebudu marná poběhlivá
neobětuji se jinému z lásky
to všechno ti tady slibuji
bez něžných citů míváš strach
však ty mi před Bohem přísahej
až přijdou časy zrádné
a květy obklopí listoví
ty jedinou mne ve svých dlaních schováš
a nikdo víc se o nás nedoví
Rybičková
Jsem vetřelec v tvém domě
moc utahuju kohoutky
a dveře za sebou nezavírám
sto dalších chyb mi vyčítáš
a já se cítím jak rybičková pomazánka
co namazal sis na chleba
když pomalu mě polykáš
vzdávám se tvým útrobám
už tu není místa pro mě
S palčivou touhou
S palčivou touhou po životě
pomalu umírám zaživa
občas si vzpomenu
co všechno jsem kdy....
...chtěla bych křídla holubí a objevit nová území
kde nepoznali smutek
chtěla bych odvahu sokolí
když padnout do bláta
dokázat v něm klečet
chtěla bych lásku všeobjímající svět
jež rozedře srdce na kusy
a na počátku roste v sametový květ
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)