BOHUMILA SARNOVÁ
Žlutý horizont
Útesy vzdálené jasem světelného bodu.
Rozlitá po horizontu noci
jsou křídla motýlí.
Jen ještě krok
a ostří dělící odkryje druhou půli
za stěnou tajemna.
Zatím jen pavučina lehce dýchá.
Křídla na poušti
Jak spolu souvisí blankyt křídel
a nekonečné písečné volání?
Slupka v poryvu větru
neví nic o rose.
Dobře se otáčej,
osa je spojnicí kapky a moře.
Bodcem jejím zakřičím
a němá štola prázdnoty
promluví ústy vody.
Najít ten okamžik,
kdy se to stane.
Kameny
Kameny - všude stejné,
všude jiné,
s tajemstvím uvnitř,
tajemné na povrchu,
v závojích vody dešťů, potoků, moří.
Šedavý tón všednosti
odloží v jedné kapce,
jako žena plášť ve svitu sálu.
A září: zeleně, růžově, žlutě a průzračně.
Dívejte se v dešti
na své kroky po mokré zemi
a žasnete.
Fragmenty lesa
Jantary tekoucích pryskyřic,
zelené blesky smrčin,
štěpiny kůry v hlubokých reliéfech kmenů.
A ticho obtočené kolem všech korun stromů,
něžně a tiše padající
na trychtýřky hub,
pod vzedmuté kořeny.
Ticho, snoubící se s průsvitnou mlhou,
rozvlněnou křikem nočního dravce,
křídly temnými.
Ticho, jenž neuchopíš, neuvidíš, neucítíš -
přesto je.
Jdeš za ním s duší dokořán,
aby se okolo tvé hlavy ovinul
jako aureola,
klid, mír a pokoj.
Čas
Nepoučen stavem věcí prožitých,
na ostří kyvadla sedí čas.
Momentálně s názvem vánoční.
Do duší sype sněhovou něhu,
na krajíčku pláč,
přelomem roku měnící se
v ledový hrot krutých všedností.
Živote věčný,
tvůj čas je tak proměnlivý.
Kdy se konečně rozhodneš
být jen a pouze -
krásný, milý, jedinečný -
jak to dokáže
jen čas vánoční.
Tvorba Bohumily Sarnové je zaměřena na mikro- a makrosvět přírody, jenž je přímo pokladnicí tvůrčích podnětů. Miluje svět nedotčené přírody a svými obrazy chce také takový čistý cit vyburcovat i v nás. Podstatou tvorby i svého talentu patří Bohumila Sarnová mezi romantiky. Příroda, která ji přitahuje tajemnou pohádkovostí a skrytými významy, v ní vyvolává fantazijní představy. Barevností i kompozicí vytváří prostor, v němž jako by se každou chvíli měla odehrát pohádková pantomima. Je to právě ona romanticky založená obraznost ,která jí dovoluje s přímočarou samozřejmostí spojovat realitu s vizí a snem a dospívat k nečekaným setkáním skutečného a nadskutečného a spojit v jednotu naivní a fantazijní vidění světa s kultivovanou malířskou formou. Poezie jejích obrazů se dovolává oněch složek naší psychiky, jimiž jsme připoutáni ke světu prostých přírodních jevů a pohádkových představ. Pomáhá nám překonávat rušivý vliv uspěchané a přetechnizované doby.
Dr. CTIMÍR LINHART (z úvodu k malířčině výstavě v Jihlavě)
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |