Prvotinu mladičké Jarmily Urbánkové pochválil sám Šalda. Básnířku vřele přijali básníci jako Josef Hora a František Halas. Byla krásná, vzdělaná, zamilovaná do mladého právníka, který měl smysl pro její básničky a ještě ji povzbuzoval, aby k dívčí notě přidala i hlubší pohled na společnost. Zdálo se, že tento muž, který miloval vysokohorské túry, upevní poněkud křehké zdraví mladé ženy a navíc dá její poezii křídla. I doba byla příznivá rychlému vydávání sbírek (básnířka uvádí tři měsíce).
   Z rodiny evangelického faráře si přinesla touhu po vzdělání, smysl pro poezii, pro harmonii. Skromnost a plachost. Umění odpouštět. Určitý názor na svět.
   Právník, za kterého se provdala, byl Žid a komunista. Skončil v koncentračním táboře. Zůstala sama s malým synem. Osud ji odstrčil od tvořivého kruhu básníků. Pracovala, aby uživila sebe a dítě. Přijala mateřství jako dar. O bolesti nemluvila. A nemluví o ní ani ve své poslední knize, v knize vzpomínek.
   Vzpomínky Jarmily Urbánkové jsou řazeny chronologicky od dětství na jihomoravské faře, přes gymnaziální studia až po založení vlastní rodiny.
   Nejsou to především literární paměti, nepřinášejí ani tak nové informace o autorčiných literárních vrstevnících, jako o nejbližších lidech, o sousedech, o dětských i pozdějších přátelstvích, o učitelích. Při některých vzpomínkách uvádí autorka i báseň, která později ze vzpomínky vznikla. Básně jí byly pomocnicemi v životě. A jsou pomocnicemi v životě i nám.
   Jarmila Urbánková zanechala po sobě velké básnické a překladatelské dílo. A zůstala krásná až do konce svých dní.
   VZPOMÍNKY vydala na počítači v několika výtiscích její vnučka. Marně s nimi (a také s poslední básnířčinou sbírkou Před západem) obcházela nakladatelství.
   "Vážení přátelé naší babičky," stojí v dopise, který spolu s knížkou dostalo pár šťastných, "už celý rok uplynul od chvíle, kdy jsme se s ní navždy rozloučili. V posledních letech svého života se zabývala psaním pamětí, přála si, aby se dostaly k její rodině, ale také mezi nejbližší přátele. I když, bohužel, zůstaly nedokončeny, podávají cenná svědectví nejen o své autorce, ale i o době jejího mládí. Věříme, že vám i tato neúplná verze udělá radost a připomene někoho, kdo tak jako tak z naší mysli nikdy nevymizí."
   Děkujeme. Děkujeme.
   Vzpomínky Jarmily Urbánkové si můžeme jenom vypůjčit. Jenom od jejích nejbližších.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]