Karel Poláček se narodil před 110 lety 22. 3. 1892
Zatímco v Rakousku útočí tentokrát Haiderovi neofašisté nejen na Temelín, ale i na Benešovy dekrety a dokonce lžou i k židovské otázce a sudetští Němci zneužívají znovu demagogicky této kampaně proti České republice, naši občané se mohli pět večerů na ČT 1 kochat klukovským i maloměšťáckým prostředím v humorně a poeticky laděné skvělé inscenaci podle románu Karla Poláčka Bylo nás pět.
Zamyslel jsem se nad tím, jak mohl tento vynikající spisovatel a český vlastenec napsat tuto rozmarnou vzpomínku na své dětství právě v nejhorších dnech očekávaného holocaustu a zároveň jak by se asi podíval dnes tento skvělý novinář, humanista, skromný a altruistický člověk, levicově a pokrokově smýšlející antifašista, na potomky i pohrobky svých mučitelů?!
Vždyť na co důležitějšího myslel druhý prezident ČSR Dr. Edvard Beneš při vydávání poválečných dekretů než právě na to, aby se již nikdy neopakovala hrůzná nacistická svinstva v nové Evropě, aby již nikdy nebyla vystavena výspa západních Slovanů v srdci Evropy nejhrubšímu nátlaku velmocenské sousední Germanie, a aby již nikdy nedospěly politické poměry v našem státě tak daleko, že by byla republika rozvrácena pátou kolonou henleinovských nadlidí.
Dne 22. března 2002 tomu totiž bude již 110 let, co se v rodině malého židovského obchodníka se smíšeným zbožím v Rychnově n. Kn. narodil synek Karel Poláček. Ve studiích nikterak nevynikal, zato jeho vtipné příspěvky do novin a časopisů, povídky, divadelní hry i nezapomenutelné romány, mnohé zfilmované, budí dodnes značnou pozornost čtenářů i diváků nejen u nás, ale i v cizině. Vždyť kdo by se nechtěl upřímně pobavit odhalováním jazykových frází maloměsta či vtipných myšlenek čtením například Povídek pana Kočkodana či Povídek izraelského vyznání, ale i románů Muži v offsidu, Michelup a motocykl, nebo satir na maloměšťáckou morálku na pozadí nastupujícího fašismu vrcholícího ve válečném běsnění Hitlerových soukmenovců, jako byly romány Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město či Vyprodáno!
I v těch nejtěžších chvílích svého života, strávených v koncentračních lágrech Terezín, Osvětim či Hindenburg, si zachovával neutuchající lidský optimismus i uvědomělou propagandistickou a agitační angažovanost rozdávající spolutrpícím a mučeným odvahu i naději na šťastnější a spravedlivější budoucnost. Na samém prahu konce strašné druhé světové války - 19. ledna 1945 - byl vyhnán na svůj poslední pochod smrti do nacistického lágru Dora severně od Buchenwaldu a zde také byl viděn naposledy úplně vyčerpaný, nemocný a ztýraný. Proto český národ nesmí nikdy zapomenout na hrůzovládu německého nacismu ve 30. a 40. letech 20. století a nemůže ani dnes přehlédnout jakékoliv ochránce nebo dokonce velebitele sadistů páchajících zločiny po celé Evropě!
A kdybyste chtěli poznat blíže život a dílo Karla Poláčka, navštivte rychnovskou synagogu, kde je umístěno muzeum s jeho literární expozicí, kam se i já rád vracím při setkáních bývalých studentů historického Gymnázia F. M. Pelcla, kde mimo dalších známých osobností studoval též tento významný český literát.
Autor: Jiří Netík
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |