Ech, holoubkové, humoru se vám zachtělo?
Máte ho tedy mít, a to ne na ledajaké estrádě, ale přímo v pražské Lucerně při předávání výročních filmových cen Český lev 2001. Konferenciér pořadu a jeho spoluscenárista Jaroslav Dušek se na tu slávu, která vypukla úderem osmé večer v sobotu 2. března a byla Českou televizí přenášena i do těch nejodlehlejších koutů naší vlasti, důkladně připravil. Především tím, že si na zadní stranu kalhot přišpendlil ocas o dvou koncích, snad aby podtrhl, že nejde o mikulášskou nadílku, ale o slavnost vpravdě heraldickou, a pak také výběrem svých hostů. Mezi oceňovanými herci, scenáristy, režiséry, kameramany, výtvarníky, hudebníky a jinými celebritami, které záhy pochopily svou zbytečnost , se nonšalantně proplétali fakír, pozemní provazochodec a jiskrný Marek Eben, který si "jakýmsi nedopatřením" popletl síně slávy a musel být jako konferenciér č. 2 panem Duškem ze scény vykázán.
Jediné, co bychom pořadu vytkli, bylo číslo p. Michala Viewegha, které se viditelně nepovedlo. Když měl spisovatel, nezvyklý prudkému temporytmu pana Duška, přednést publiku některou ze svých brilantních sentencí, selhal a požádal o odklad. Musí si to prý rozmyslet a výsledek případným zájemcům sdělí po skončení slavnostního pořadu. Ale to byl jen malý stín na tváři jinak vydařeného večera, během něhož se umění a humor snoubily v míře nevídané.
Scenáristé Jaroslav Dušek a Petr Vachler pamatovali i na moment překvapení, bez něhož se tak mohutná scénická férie neobejde. Poučeni antickým divadlem vypustili dvakrát i "boha ze stroje". Poprvé, když se na jeviště z výšky zřítily housle a v jedné z předních řad se vztyčil nadšením sálající virtuos Jaroslav Svěcený a předvedl několik ďábelských smyků (přirozeně na jiném nástroji). Škoda, že ohromené publikum nepochopilo režijní záměr a neověnčilo umělcovo čelo vavřínovým vínkem nebo alespoň decentně přilepenou pětikorunou.
Podruhé se "deus ex machina" zjevil až na samém konci programu. Tehdy totiž pan Vachler přivedl na jeviště živou kozu a před zraky užaslého obecenstva ji nechal spořádat skutečnou, nevirtuální mrkev. Antičtí bohové v té chvíli ani nedutali. Doufejme, že pestré a vynalézavé dramaturgii večera bylo pamatováno i na náhradní výstup pro případ, že by se zvíře - jako vystřižené ze satyrského dramatu - za scénou vzpouzelo. Rozhodně je třeba odmítnout názor jednoho zlomyslného kritika, že happeningový ráz galavečera mohl být posílen, kdyby byla po setkání s panem Duškem část oceněných tvůrců Českého lva vrátila.
Autor: flash
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |