FRANTIŠEK SKÁLA
Tvoje zahrádka
Letos je tvoje zahrádka zpustlá,
je strašně krásné jaro.
Sedím u mramorového stolu
a dívám se
do růžového chmýří tamaryšku.
Janovec vybuchl tisíci sírových jisker.
Do inkoustových květů orlíčku
se snaží vniknout
poslední včela.
Snad uletěla
z gotického kancionálu.
Hrdlice, kosi a drozdi,
probůh, zanechte té muziky,
sic na vás přikvačí vlažné mračno
s blesky a hromobitím.
Což nevíte, že vaše fiduly a flétny
vnikají ostřím do mého srdce,
které se chvěje jako rorýs
jenž narazil na zvonici?
Teď leží v prachu cesty
a sní o tom, že ještě jednou vzlétne.
KAREL HOLUB
Globální skateboarding
Cizí ruce kufříky peněz zvoní.
Hudba, na kterou slyší myš i sloni.
Lid, dílem netečný a dílem lehké mysli.
Mít všechno, všechno mít. A mít se jako sysli.
Cizí ruce nám do úst vkládají cizí věty.
Bledne vlajka. Nu což, vždyť nepadají světy.
Globální svět dodá reklam sto pět.
Jen v nich můžeš své muzikálové štěstí pět.
A zatímco se cpem, historie si dává novou imidž -
pudr a šminku. Pořádně! Ať se jim, holka, líbíš.
Na zítřku pracuje se, tvrdě a bez bavení.
Kdo maká, ale nemlčí - člověkem naším není.
A teprve až přijdete jednotlivě, a každý za sebe -
pak možná - jednou - snad... vás vezmeme taky k nám, do nebe.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)