Nevyzpytatelné jsou cesty Páně a české pošty dosud ještě nezprivatizované, ale doručující, jako by zcela privátní už byla, a tak do redakce Obrysu-Kmene zabloudil článek, který by se spíš hodil do listu, jemuž říkal Ivan Sviták Despekt. Protože však nejsme jako oni, rádi otiskneme i velmi kritický hlas, který nevyjadřuje názor OK a jistě jen naprostou náhodou může nějakému škodolibému čtenáři připomenout, jak se před půl stoletím psalo proti českému básníkovi, o něhož tu jde.
OK
Respekt už před víc než třemi roky pod výmluvným titulkem Rudá záře nad Stockholmem upozornil, že švédská akademie udílením Nobelových cen nehodnotí jen literaturu, ale provádí i kulturní diplomacii. Toho roku dala cenu velice povážlivě nebezpečnému portugalskému levičákovi Saramagovi, "spolehlivému aparátníkovi", rok předtím nevyzpytatelnému levicovému dobrodruhovi a víc než pochybnému avantgardistovi Dariovi Fo. Podle mínění vždy dobře informovaného Respektu neodpovědná švédská akademie "čas od času cenu udělí i nějakému pronásledovanému disidentovi, aby mu vyjádřila mravní podporu", ale radši než našemu člověku v Latinské Americe Borgesovi dala ceny komunistovi Garcíu Márquezovi, o němž se ví, že je to kamarád kubánského diktátora!
Díky zasloužilému a ideálům demokracie oddanému literárnímu vědci Milanu Exnerovi se teď ukazuje, že i udělení Nobelovy ceny českému básníku Jaroslavu Seifertovi byla ze strany švédské akademie vlastně pěkná poťouchlost. Pravici věrní disidenti celého světa byli uvedeni v ošklivý omyl, když si mysleli, že se tu podpory dostalo někomu, kdo si to skutečně zasloužil. Jak Exner uvádí a vhodně připomíná, Seifert byl v komunistickém Československu národní umělec, "jehož titul byl pod docela slušnou penzí," takže žádné mravní podpory ve formě sumy spojené s Nobelovou cenou nepotřeboval.
Patří jen k věci, že věc je ale daleko horší! Exner ve své zásadní stati o svazku, jímž bylo zahájeno vydávání Seifertových spisů, oprávněně poukazuje na to, že básník i ve stáří melancholicky vzpomínal na dobu "mládí a naivního štěstí pod rudým praporem", a že se "z tohoto ressentimentu nikdy nevystonal, jako nikdy nepřestal být přesvědčeným socialistou," což je, doplňme Exnera, samo o sobě skandální. K nejvyššímu kritickému výboji se pak Exner dobírá závažnou otázkou, "zda jsou u Seiferta věty, které legitimují komunistický teror," a jako pravý vědec zjišťuje, že si musíme odpovědět: "Ano, takové věty zde jsou; neboť Seifert byl 'člověkem revoltujícím'! Takovou věc nelze odbýt mávnutím ruky jako 'historicky podmíněnou'.
Tolik excelentní analýza, jakou jsme už dlouho nečetli! Exner jde pak i dál a ukazuje, že u Seiferta trvá i nadále "touha po revoluční akci", a až si konečně "porozumí, bude jeho lyrika ochablá, plačtivě intonující a mělká." Je tedy jasno, že ani cenou pro Seiferta se švédská akademie koneckonců nevzdala svého sklonu stranit extrémním levičákům a roku 1984 podstrčila veřejnosti ve světě básníka, slovník jehož vzpomínek je "zřetelně publicistický" a ovzduší některých jehož básní je "téměř nedýchatelné", jak k věci upozorňuje Exner.
Rudá záře nad Stockholmem zkrátka zazářila i v roce, kdy tam dali cenu českému básníkovi, který v mládí legitimizoval komunistický teror a nikdy se toho zrůdného nebezpečného mládí neodřekl! Světová veřejnost si pošetile roku 1984 myslela, že neukáznění akademici konečně něco dělají proti bolševismu, ale to byla jen iluze. Nebyl způsobilejší pro cenu za literaturu tehdy např. skutečně spolehlivý antibolševik Pecka anebo neméně zdatný Václav Havel, když už přišla jednou na řadu trpící země, zbavená podle hned po válce skvělých sudetoněmeckých občanů?
Radost z opožděného, ale stále aktuálního článku Milana Exnera malinko kalí snad jen fakt, že Milan Exner před časem prohlásil za jednoho z českých básníků největších (a tedy tím i možného kandidáta na nějakou další Nobelovu cenu) Karla Šiktance. Cožpak neví, že je to autor oslavné poémy o vítězném Únoru a že taková věc se vůbec nedá promlčet, i když se o tom při Šiktancově jubileu například v Literárních novinách mlčelo až urputně?
Autor: Fiktor X. Šlauchrt
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |