O životě se spisovatelem Vladimírem Přibským
Mohl byste se popsat a charakterizovat?
Jsem malej českej člověk, který se živí prací, řádně vychoval dva syny a zatím nikdy nikomu nic neukrad. Většího vola si snad ani představit nelze.
O čem v poslední době nejvíc přemýšlíte?
Z čeho zaplatím mandatorní výdaje.
Chtěl byste něco ze svého života škrtnout?
Deset let - a to deset let z kteréhokoliv období mého života, tím pádem bych byl o deset let mladší.
Život uštědřuje lekce. Kdy vám uštědřil tu největší?
Zatím jsem všechny lekce přežil, takže se teď už jen děsím, co přijde.
Bez čeho se neobejdete?
Celý život mi chybí padesát korun, ale obejdu se.
Co vám dalo dětství?
Protektorát Böhmen und Mähren. Nikomu nepřeju.
Čemu vás naučil život?
Ničemu, ale učím se fest dál.
Co vás nejvíce v životě zklamalo?
Že jsem se nedožil šťastných zítřků.
Co je pro vás nejdůležitější?
Bejt živej.
Co pro vás znamená být sám sebou?
Nebýt kýmkoliv jiným.
V co věříte?
Že lidi nakonec přece jen dostanou rozum.
Jste někomu za něco vděčný?
Mamince, tatínkovi, ženě, dětičkám a vnučce za to, že byli, anebo jsou tu se mnou.
Co je zbytečné?
Snažit se přeplavat La Manche.
O čem nejčastěji sníte?
Sním o saranči v pomeranči a o drožkářské kobyle, jež chodí zavile, a nevím, kdo to napsal, ani kdybyste mě zabili.
Jak prosazujete svůj názor?
Blbě.
Z čeho v životě neslevíte?
Nelze slevovat tam, kde neexistuje cena.
Kdy si říkáte - na tohle nepřistoupím?
Pořád, a pořád přistupuju.
Myslíte si, že umění má tu moc, aby dělalo lidi lepšími?
To sice nikoliv, ale zaplaťpánbůh, že alespoň nemá moc dělat je horšími.
Doba se změnila a s ní i vztah k hodnotám. Které hodnoty mají u nás trvalou platnost?
Pahodnoty.
O čem jste si dělal iluze?
O slečně J. N.
Jaké máte ideály?
Ideály, já? V roce 2002? Jste normální?
Na co jste zvědavý, co byste se rád dozvěděl?
Co si asi vymyslí Václav Havel, aby tu mohl být dalších dvanáct let prezidentem. Nový stát Spolkovou republiku Česko?
Na jaké chyby má člověk právo?
Na žádné. Člověk má mít jenom právo na důstojný život a na práci.
Litujete něčeho?
Že se ptáte! Všechno mělo bejt jinak!
Co je pro vás největším dobrodružstvím?
Prožít ve střední Evropě 70 let.
Daří se vám rozpoznat lež od pravdy?
Ano, ale je mi to houby platné.
Co si dnes lidé nejvíc nalhávají?
Že bude líp.
Co dnes považujete za statečnost?
Být normální a nepřipojit se.
Stojíte si za vším, co jste vytvořil, anebo byste se k něčemu nejraději neznal?
Prosím o další otázku.
Uznáváte pokoru? Kdy a před čím?
Jestliže je tam Pánbůh, tak jedině před ním. Za těch šest dní podal obdivuhodný výkon.
Co vás ponižuje?
Dneska už téměř všechno. Vás ne?
S čím se nesmíříte?
Jak z nás ti hoši seshora, z celého národa, dělají voly.
Co dělá člověka skutečným člověkem?
Mozek a svalstvo, obé exploatováno ve správných proporcích.
Děsí vás něco?
Vstup do EU a marka za 78,456 Kč.
Z čeho se dovedete radovat?
Z vítězství českých hokejistů na všech šampionátech.
Jaká je vaše největší zkušenost?
Když je nejhůř, vždycky ti někdo pučí. Když ti nikde nechtějí nic otisknout, otiskne ti to Sýs.
Čemu jste porozuměl až teď?
Že slova jako demokracie, svoboda, tolerance, dostanou-li se do nesprávných hub, okamžitě ztrácejí obsah.
Jaké poznání vám přinesla nová doba?
Že mi tu vládnou komunisti, kteří k tomu už nepotřebují být v KSČ.
Z čeho nechcete slevit?
Z celkového počtu mně vyměřených roků.
Jak velký prostor potřebujete k životu a co v něm považujete za nezbytné?
Je to zhruba 18 m2, a chce to stůl, židli a psací stroj Consul.
Bez čeho si nedovedete představit život?
Bez těch, které mám rád.
Jak chápete pocit štěstí?
Štěstí je ten nejzkompromitovanější pojem, jaký znám. A přitom stačí, aby ráno vyšlo slunce.
Na co se těšíte?
Na to, že zítra ráno zase vyjde slunce a já budu při tom.
Přejete si něco pošetilého?
Abych byl stále mlád, čil a vesel a všichni mě měli rádi.
Autor: Michal Černík
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |