Na dně propasti leží tulák - umírá - chudák.
Hrabe z posledních sil jámu.
"Hrob," zeptal se Pánbůh.
"Ne, hrabu si jámu proto, aby ten který přijde tam nahoru po mně spadl ještě o kousek hloub nežli já."
I spráskl Pán ruce a byla bouřka.
Pršelo mnoho dní.
Autor: Josef Veselý
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |