Německý básník Novalis tvrdil, že vzpomínky jsou druhá přítomnost. Svoji vlastní minulost i tu minulou dobu, ve které jsme žili a celý tehdejší svět kolem nás nosíme každý z nás v sobě. Vracet se do naší minulosti a ztraceného světa našeho dětství a mládí můžeme kdykoliv se nám zachce - a zpřítomňovat si opět vše ve vzpomínkách.
Lidé celých generací, které prošly stejným historickým, společenským a kulturním obdobím ve stejné zeměpisné lokaci mají společné "vzpomínkové podhoubí". Nepsaným heslem našich generací, narozených ještě za první republiky před válkou a v protektorátních letech válečných bylo: "Jsme mladí, ale hodně pamatujeme!"
A pamatujeme toho skutečně dost:
Na nebi našeho dětství létaly ještě dvouplošníky a k vidění byla i vzducholoď. V živé paměti máme dětská autíčka na pérko i normální auta na kliku, parní sentinely i auta na dřevoplyn, kropící vozy i trolejbusy, pivovarské valachy i koňská spřežení modrých vozů balíkové pošty. Pamatujeme břidlicové tabulky v dřevěném rámečku a pisátka pro prvňáčky i redispera a dřevěné školní penály - první rádio krystalku se sluchátky i pozdější čtyřlampovky a ještě pozdější tranzistory i původní znělku "žbluňk-žbluňk" pražského rozhlasu - gramofon na kličku i magnetofon - ruční kafemlejnky a hmoždíře i kuchyňské roboty - kuličková počítadla i ruční kapesní kalkulačky - necky a valchy, škrob a šmolku na prádlo i automatické pračky - žehličky s nasazovací rukojetí na pérko, ohřívané na plotně, žehličky na dřevěné uhlí i žehličky elektrické - rejžáky na podlahy i drátky na parkety - šlapací i elektrické šicí stroje - škopky i kuchyňské mycáky - písek na nádobí i JAR - trakaře a učňovské dvoukoláky - kosy i kombajny - cepy i mlátičky.
Pamatujeme ještě plivátka na chodbách veřejných úřadů - AHA budky na venkovských dvorcích - ozdobené skleněné koule na tyčkách ve venkovských zahrádkách - štokrlata a stoličky u kuchyňských kamen - konve na uhlí i dřevěné kuchyňské uhláky - kola dříví převázaná drátem i odrátované hrnce na vaření povidel a onýtované kastroly - mucholapky a kuličky proti molům - síťky na vlasy i síťovky - uhlířské putny, pošťácké peleríny - kožené zástěry popelářů i policajtské šavle - pouliční sloupy s nalepenými plakáty i oplakátované ohrady - a staré pražské tramvaje, které měly malé šoupací okénko ve dveřích vedoucích na plošinu na prodej jízdenek, kožený řemínek protažený celým vozem tramvaje ke zvonku u řidiče. Zatažením za něj dával průvodčí znamení k odjezdu. Průvodčí tehdy ještě přehazovali tramvajové výhybky a zadní vlečňák měl sypátko s pískem. Naskakování a vyskakování z tramvají nebylo dovoleno a přece bylo běžné a oblíbené.
Zažili jsme lampáře rozsvěcující a zhasínající pouliční plynové lampy - kaštanáře a flašinetáře - voraře a přívozníky na Vltavě i ledaře na Vltavě v zimě, rozvážející pak špalky ledu po pražských hospodách, kde je nosili do sklepů na ramenou s pomocí zabodnutých háků a koženého přehozu přes ramena - potulné muzikanty na pražských dvorech, kterým se házely drobné mince zabalené v papírku - dráteníky a podomní brusiče nožů - kamnáře a dlaždiče - lepiče plakátů - hlídače v pražských parcích - černě začazené kominíky v pantoflích a bílých čepičkách - malíře pokojů s čepicemi z novin, chodících v místnostech na štaflích - venkovské obecní policajty s bubnem a pražské dopravní strážníky s bílými rukávci. Co proměn módy jsme zažili a pamatujeme: štucle a nátepníčky - kamaše a meltonky - válenky a kozačky - módu dřeváků i módu "šedého moru" - bombajky i manšestrová saka - pumpky i texasky - kapesníky se čtyřmi uzly na hlavách v letním horku - celuloidové límce k pánským košilím i košile švédské - hubertusy i flaušové kabáty - montgomeráky, baloňáky, igelitové pršipláště i šusťáky - tepláky i malované kravaty - galoše a tatranky - kecky i semišky.
V módě účesů pak ofiny, pěšiny, patky, kohouty, emany, copy, drdoly, římany a přelivy.
Hračkami a hrami našeho dětství byly: špuntovky a kapslíkové pistolky - lodičky vyřezávané z borové kůry - figurky z kaštanů - tanky z dřevěných špulek od nití a gumiček - vlaštovky složené z papíru - cínoví vojáčci - prak i gumičky s bábrlaty - skleněné trubičky na foukání rozžvýkaných kuliček papíru - pouštění mýdlových bublin a vypouštění draků - pískání na klíč a hraní na hřeben - sbírání známek, obálek od žiletek, nálepek od sirek i zápisů do památníku - cvrnkání s kuličkami i s knoflíky - panenky dřevěné, hadrové i celuloidové - hry na slepou bábu, na ňukanou, na tichou poštu, na četníky a na zloděje - sekané maso, čára - lodní bitvy na čtverečkovaném papíru - štípané pusy a hobly.
A co všechny ty dobroty a pochoutky našeho dětství? Krajíce chleba s máslem krájené na ovečky - jogurty ve skleničce - Ex šuměnky a šumáky TIKI - Eskymo a Fredo Ledo - cukrová mejdlíčka - duhové štangle - pendreky, cukrové špalíčky různých barev - žužu - sisinky - bezé - sučuk - atlasky, fialky, větrovky, sladké dřevo, sláma, hašlerky, lesněnky, cikánky, cukrová vata, turecký med, žloutkové věnečky, indiánky...
Populární "pochoutkou" byly odřezky z vyválených nudlových placek našich maminek, opékané na okraji plotny až na nich naskákaly hnědé puchýře a staly se chrupavými - ale bohužel bez jakékoliv chutě. Nejvíce ze všeho nám však chutnalo to, co nebylo dovolené: okusování rozpečených a rozpukaných okrajů na bochnících chleba, po cestě domů od pekaře nebo hokynáře - upíjení piva (většinou jen pěny) z nedělních pivních džbánů po cestě z výčepu - lízání bílého prášku od šumáků.
Nedílnou součástí našeho světa vzpomínek jsou i některé populární inzeráty z té doby, které se nám nastálo vtiskly do paměti: Šetři kasu, kupuj v Asu - Kyselka IDA zdraví vám přidá - Máš-li bol, vem DARMOL - Pamatujte, že má Jína, za patrona Antonína - Radion pere sám - VIM v sypátku čistí vkrátku - Lesk jako blesk, cídidlo OBÉ - Zubů ochrana pasta OTANA - BURNUS je na prádlo - Mnoho světla, málo proudu: žárovky OSRAM - Inkoustové skvrny odstraňuje ZMIZÍK - Na úklid je LAKOLÍK - Vytrpíte víc než fakír, když myjete schody, nevíte-li jak pomáhá RYCHLÍK s trochou vody - Na zuby je TYMOLÍN - KAČKA na čištění ploten - Baterie? PALABA!
Tak jsme se dohodli, že největší pohodlí je: lahvové pivo doma.
Autor: Miloslav Rejzl
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |