Řekne-li někdo: "Na televizní reklamy se nedívám," vím, že neříká pravdu, že si jen dělá reklamu, jako že je nad tím, prostě že je moudrý. Sám za sebe tvrdím, že na televizní reklamy se nelze nedívat, nemožno jim uniknout, protože jsou všude a pořád. Vůbec nezapnout televizi, ani zítra ani pozítří, nezapnout ji nikdy, to je něco jiného, to by pak jeden mohl tvrdit, že reklamu neviděl třeba celý rok. Tedy tu televizní, neboť jinde na něj skočí zleva, zprava, odshora. Jaká tedy pomoc? Na "dvojce" reklamy nedávají a program mají slušný. To by ale znamenalo nikdy jinam nepřepnout, držet se pořád jednoho... To ale nedokážu.
   Včera večer se to stalo. Nějaký mužský na mě křičel z obrazovky o čemsi, co je k snědku, že to má tu pravou americkou chuť, a že to tedy musím mít. Strašně mě to naštvalo. Za prvé: nevím co je pravá americká chuť, a nic mi po ní není, za druhé: jde o nebezpečný výlev světovosti, skrze kterou máme zapomenout na naši chuť moravskou. To se však stát nesmí, protože jen ta je doopravdy pravá. Bez ní by nám nic nemohlo být po chuti, bez ní nebylo by možné na Moravě vědět, co je nechutné.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]