Když se americký spisovatel Thornton Wilder doslechl od přejících, že ho spolu s invencí opouštějí i tvůrčí síly, odebral se do několikaleté izolace na poušti. Výsledkem byl strhující román Osmý den, který ho znovu vynesl na piedestal uznávaných autorů.
Když Thornton Wilder, proč ne Saul Bellow? Šestaosmdesátiletý nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1976 s místem natrvalo zajištěným v chrámu literární slávy předstupuje před čtenářskou veřejnost s prózou RAVELSTEIN (Volvox Globator, 2002, přeložila Eva Kondrysová).
Kdo si připomene strastiplné hledání duševní rovnováhy profesora Herzoga (česky 1968), který polemizuje s veličinami kolem sebe a nakonec se samotným bohem, najde v Ravelsteinovi optimisticky naladěného souputníka, vzdělaného filozofa a požitkáře, znalce dějin i světa. S literátem a novinářem Chickem spřádají hovory o života běhu, jednou na akademické půdě univerzit, podruhé v Evropě (Paříž). Tato rekognoskace terénu je pro Chicka průpravou k napsání knihy o Ravelsteinovi, neboť jeho přítel jako vyznavač odlišné sexuální orientace má v prognóze zemřít na AIDS, k čemuž v polovině textu dojde. To už ví Ravelsteinův přítel a životopisec dost, aby mohl hodnotit způsob výuky i to, jak si dokázal Ravelstein přitáhnout studenty; ve filozofii provádí hloubkový exkurs od antiky k osvícenství, přes věk víry, rozumu a romantismu neopomene vykreslit americkou masovou demokracii a její typický - žalostný - lidský produkt. Závěrečná otázka má proto charakter výzvy: Čím chcete v moderní demokracii čelit požadavkům své duše?
Hledání odpovědi je čím dál zapeklitější, o čemž svědčí Ravelsteinův setrvalý zájem o život nejméně čtyř generací diplomatů, úředníků státní správy, profesorů a dalších, kteří prošli jeho rukama. Stejně jako poslední Chickova manželka Rosamund...
Obě autority spojuje stejný vztah k životu: Neprozkoumaný život dost možná ani nestojí za to prožít. Ale prozkoumávaný život může člověka dohnat k tomu, že si přeje umřít. Naléhavost tohoto tvrzení si uvědomí Chick paradoxně, když sám vážně onemocní, v tropech, kam se vypravil relaxovat. Nicméně nutnost dokončit knihu o Ravelsteinovi ho znovu vrátí životu. Někoho jako Ravelstein nepřenecháte smrti jen tak... Sázka na rozum, vzdělání a intelektuální dispozice nutně vyvolá vzpomínku na významného lékaře a publicistu Lewise Thomase (Myšlenky pozdě v noci), který tvrdil, že být stoupencem telepatie, pochyboval by o marnotratnosti přírody, s níž se zbavuje nejlepších mozků.
Netřeba zdůrazňovat, že Bellowem zvolené téma a jeho zpracování činí z knihy výlučnou záležitost. Materiální zajištěnost obou protagonistů jim umožňuje žít mimo parametry obyčejného života. Ten o sobě dává vědět kupříkladu sarkasticky komentovaným tyátrem kolem osobnosti hudebníka M. Jacksona nebo charakteristikou Ravelsteinovy černé služebné R. Tysonové. Dcera prostitutka, jeden syn kriminálník, druhý HIV pozitivní.
Chaotické poměry ve společnosti a zároveň v duši moderního člověka kladou mimořádné nároky i na práci spisovatele. Saul Bellow ve své inaugurační řeči k tomu podotkl: Spisovatelé se těší velkému respektu. Inteligentní veřejnost s nimi má neuvěřitelnou trpělivost, dále je čte a snáší zklamání za zklamáním, očekává, že od umění uslyší to, co neslyší od teologie, filozofie, společenské teorie, a to, co se nemůže dovědět od čisté vědy. Z tohoto boje v centru zájmů vzešla mocná, bolestná touha po širším, pružnějším, plnějším, souvislejším,obsáhlejším popisu toho, co my lidé jsme, kdo jsme a k čemu má být tento život dobrý...
Román Ravelstein je dalším krokem vpřed na této cestě...
Autor: František Skorunka
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |