Milý Danieli!
Moc Ti děkuji za Bez cenzury, zase jsem si početl, ačkoliv jsem doposud jen ve třetině knihy.
V takových případech, jakým je i Tvá sbírka publicistiky, se obvykle píše ta mně odporná, licoměrná fráze: I když s Tebou v mnohém nesouhlasím, tak bych se bil za to, abys mohl říci, co si myslíš...
Já ale nevím, proč bych s Tebou měl nesouhlasit, nebo naopak pět o souhlasu chválu. Bít se za Tebe nemusím, to dokážeš sám, ale kdyby toho bylo snad někdy zapotřebí, tak mi zavolej, šel bych s Tebou do toho. Vím, co si myslíš, a to, že co si myslíš, myslíš poctivě, tak proč bych Tvé myšlení a smýšlení měl nějak extra schvalovat nebo hanit? Beru Tvé publikované názory jako součást českého kritického myšlení - jinak asi velké bídy! - jako pohled ze stanoviska, které bych nejspíš tam sám nezaujímal, ale velice by mě zajímalo právě proto, že je tak otevřeně kritické, a že odhaluje oficiálně zahalené; že člověk, když si Tě přečte, tak ví, na čem je, jaké hrany ten Strož má, že není hladký jako úhoř a přizpůsobivý jako domácí kočička, jménem třeba Liduška.
Moc užitečné počtení jsi napsal a jsem rád, že jsi mi knihu poslal! Zase budu mít nejeden důvod se produktivně naštvat a hlavně se dozvím, jak to tam u vás vypadá pod tím prolhaným povrchem. Věc je totiž taková, že Tobě lze věřit, a když se pořádně na něco nebo na někoho naštveš, pak každopádně právem.
Já vlastně žiju ve stavu permanentní naštvanosti. Před zdejšími volbami jsem byl tak nas..., že jsem chtěl volit PDS, poněvadž všechny ostatní strany... haňba pluť! Co si mám myslet, když si poslanec SPD nechá za necelé roční členství ve správní radě jedné megabanky vyplatit odstupné ve výši jeden a půl miliónu euro (tedy stejně tolik dolarů), a že do konce života bude od banky pobírat "důchod" ve výši tří set tisíc euro ročně s právem na služební mercedesku se šoférem! A co si mám myslet, když ministr národní obrany si od majitele reklamní agentury nechá zaplatit účet ve výši šestapadesáti tisíc marek za ošacení u exkluzivního krejčího? Nebo když tady v Bavorsku, v zemi s největší hustotou univerzit na světě, máme ministryni školství, jejíž ukončené školní vzdělání končí měšťankou, ale nedá se holt nic dělat, je dcerou Franze Josefa Strausse. Atd., atp. Její brácha, nejstarší Straussův syn, si za zprostředkovaný kšeft s německými tanky nechal zaplatit provizi pět a půl miliónu marek, a ovšemže ty peníze nezdanil... Absurdní: když jsem letos platil za rok 2001 daně, poukázal jsem berňáku omylem o 58 centů méně a nedávno mi přišel výhrůžný dopis, že jestli těch pár centů - asi jednu marku - do týdne nezaplatím, poženou mě k soudu...
Danieli, vůbec nejlíp mi je, když si píšu. Za týden přijedou z brněnského HOSTa, zredigujeme českou verzi mého milostného románu o Kandinském a Muenterové v Murnau v letech 1908-1914. Do 15. října musím dodělat německou verzi, smlouvu s německým nakladatelem mám, zálohu na román jsem už probendil, a proto mi položil "nůž na krk". A hned potom se dám do české verze románu, pracovní název Sousedé, v němž si vezmu na paškál sudeťáky, zdejší antisemity a zakuklené nácky... Kam potom do exilu?
Četl a recenzoval jsem pro německý rozhlas poslední Solženicynovu knihu - Židé v Rusku. Znovu jsem musel zjistit, že Solženicyn je antisemita zvláštního ražení. On však ani neví, že je antisemita; tvrdí, že za ruské neštěstí, revoluci 1917, mohou Židé, že revoluce byla židovským spiknutím... Seřval jsem Solženicyna, a asi se na mne mnozí zase sesypou...
Abych nezapomněl, pořídil jsem si a zvládl internet a e-mail. Pošli mi, prosím, příležitostně internetovou adresu Haló novin. Rád bych si je tu a tam na obrazovce přečetl.
Jinak jsem rád, že po té mé trombóze v únoru už nemusím brát léky, dnes mi to doktorka sdělila. Když jsem musel denně brát ten "marcumar", tak jsem se radši zdržoval poblíž německých klinik a nemocnic a nikam nejezdil, kdyby náhodou něco...
Pozdravuj manželku.
Třeba byste se u nás mohli zastavit, když pojedete kolem Mnichova.
Zdraví a ještě jednou Ti děkuje za knihu
Tvůj
OTA FILIP
28. září 2002
(Souborné vydání publicistických textů Daniela Strože z let 2000 a 2001 pod názvem Bez cenzury vyšlo nedávno v nakladatelství Orego. Knihu o 376 stranách můžete zakoupit za pouhých 150 Kč v pražské prodejně Futura, Politických vězňů 9)
Autor: Ota Fili
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |