Brazilský spisovatel Octavio Ianni:
Marx by se usmál!
Jak se díváte na současné radikální protesty proti kapitalismu, které se odehrály v Praze, Seattle, Ženevě, Porte Alegro?
Dokazují konec iluze, že spolu s rozpadem Sovětského svazu jsme dospěli až na sám "konec historie" a že všechno už tady bylo, vítězství kapitalismu i sociální demokracie. Kapitalismus se ocitl v těžké krizi, drolí se, je náchylný k otřesům, žádný pokrok, ale zaostávání. Nad novou etapou "rozvoje" kapitalismu, čili jeho globalizací, a také nad euforií nad jeho údajným vítězstvím v 90. letech, stojí otazník. Svět čelí novým výzvám, potřebám i perspektivě.
Je správné hovořit o globalizaci jako o další etapě rozvoje kapitalismu?
Globalizace kapitalismu se rozvinula v čase studené války a zintenzivnila po jejím skončení. Výsledek? Nadnárodní korporace se proměnily ve velké hráče světového hospodářství. Nic z toho nebylo inspirováno společenskými změnami, naopak - postupovalo se shora dolů. Tímto směrem putovala rozhodnutí politických elit. Vedlo to ke koncentraci bohatství, dokonce nepředstavitelnému soustředění ekonomické, politické i kulturní moci (do té poslední patří velké mediální koncerny). Závažné problémy, které do té doby měly rozměr národní a lokální, přerostly v problémy globální.
Například?
Strukturální nezaměstnanost přestala být otázkou jednotlivých zemí a stala se otázkou celosvětovou. Máme nové ekologické problémy ve světovém měřítku. Máme válku v Afghánistánu, do níž je vtažena řada zemí od sebe hodně vzdálených. Máme terorismus, který se dosud jevil jako zvláštnost uvnitř národních pospolitostí, a nyní získává planetární rozměr. A konečně máme státní terorismus, který uplatňují silné národy vůči slabým. I ten už dosáhl globálních rozměrů.
Máme tomu rozumět tak, že kritizujete současnou podobu globalizace, ale její evoluce by vám nevadila?
Globalizace je neodvratná. Ale ta v současném vydání je novou etapou expanze kapitalismu. Pokud bychom udělali přehled historie posledních století, vypadal by následovně: merkantilismus, kolonialismus, imperialismus, globalismus. Jinak řečeno, jde o kapitalismus v různých podobách a konfiguracích. Celá novodobá historie byla determinována merkantilismem a následujícím objevením Nového světa, Asie a Afriky. Tehdy dominovaly velké koloniální mocnosti - Španělsko, Portugalsko, Francie, Anglie. Další etapou byl imperialismus, který rozdělil svět na metropole a ujařmené národy. Dnes zase máme globalismus.
A není tomu tak, že kapitalismus byl vždycky globální?
To je naivní pohled. Merkantilismus byl jistou formou moci a hospodářství. Kolonialismus a imperialismus také. Globalismus se od nich liší tím, že dokonce i velké národy musí fungovat v souladu a ve shodě s velkými nadnárodními korporacemi, jsou povinovány brát ohled na jejich zájmy. Korporace totiž determinují politiku národních států, dokonce tak mocných jako Amerika.
Korporace jsou silnější než vlády států?
Ale ano, samozřejmě. Jak si jinak vysvětlit, že země západní Evropy podporují válku v Afghánistánu? Vždyť tato válka je absurdní a šílená! Jak si vysvětlit, že Tony Blair nebo Gerhard Schröder hlasují pro válku? Proč ji chtějí? Jsou polapeni v hospodářských zájmech velkých korporací. Jedním z cílů této války, jako řady jiných v historii, je překonání hospodářské krize, oživení hospodářství, zvrácení nepříznivého vývoje. Právě jsme byli svědky podpisu velkých vojenských kontraktů USA a Evropy. Kdysi ohromnou moc měly metropole, dnes ji mají velké korporace.
Mohl byste rozvinout tento pohled?
Míra, na kterou byla roztočena vojenská mašinérie, a tempo, v jakém byla zahájena operace v Afghánistánu, ukazují na její hospodářský motiv. Před 11. zářím 2001 bylo hospodářství ve fázi "poklesu". V takové situaci válka, mobilizace, nové kontrakty mohou vyvolat obrannou reakci hospodářství. Velká hospodářská krize v roce 1929 byla překonána teprve výbuchem 2. světové války. Nyní vláda USA podepsala největší kontrakt v historii země s firmou vyrábějící vojenská letadla. Nebyl to jediný motiv války v Afghánistánu, ale byl jedním z nejdůležitějších.
Co tedy navrhujete místo otevřených hranic a svobodného přelévání kapitálu? Hospodářství uzavřené, nacionalismus, izolacionismus?
Epocha nacionalismu je nenávratně za námi. Za své však vzaly také podmínky pro realizaci národních programů, jejichž hlavním rysem je národní nezávislost. Projekty v socialistických zemích zničil globalismus - socialistické hospodářství nebylo schopné konkurovat expanzivnímu a na nic se neohlížejícímu kapitalismu.
Jak tedy čelit dnešním společenským problémům? V této chvíli znám jen intuitivní odpověď: všechny problémy dokáže vyřešit pouze celoplanetární lidské společenství.
Jak by to mělo vypadat?
Loni v Sao Paulu vybuchla stávka zaměstnanců továrny Mercedes. Její vůdce pronesl požadavky v němčině a solidarizoval se s dělníky v Německu jako brazilský dělník téže německé firmy. Dříve něco takového nebylo myslitelné. Tak vypadá nové globální společenství, nový proletářský internacionalismus v nové situaci světa. A tak musí vypadat cesta ke zhumanizování globalizace, ke spravedlivější redistribuci bohatství, k jiné organizaci moci.
A teď negativní příklad, jak vypadá dnešní globalizace. Nikdy nevím, zda funkcionář OSN je politikem OSN, nebo státu, který ho delegoval, nebo zastupuje nadnárodní korporaci. Když USA bombardují Afghánistán, tento funkcionář neprotestuje. Když USA dovolí, ihned odletí do Afghánistánu a začne tam organizovat humanitární pomoc. Pro mě to je příklad naprostého podřízení OSN velkým státům a korporacím.
Co soudíte o 11. září?
Americké elity odkryly, že jejich stát se drolí a je snadno zranitelný. Celý svět to pochopil. Proto 11. září má charakter revolučního aktu.
Revolučního?
Odpovím přirovnáním: zboření Bastily nebylo jen událostí z dějin architektury, ale stalo se součástí historie světa. Dnes soudíme, že 11. září je pouze teroristickým aktem, ale on odkryl, jak hrozně slabá a zranitelná je největší mocnost světa. Proto má rys události revolučního významu. Imperialismus se začíná rozpadat.
Někteří intelektuálové soudí, že útok 11. září lze ospravedlnit...
Víte lépe než já, že veřejné mínění formuje reálné události stejně jako jejich komentování, nedostatek informací a jejich analýza. Zpráva o události k nám přichází už s jejím výkladem. Světový názor dnes vytvářejí velká média.
Nedávno jsem četl rozhovor s pakistánským spisovatelem Tarikem Alim, který řekl, že kdyby v čase římského impéria existovaly prostředky hromadné komunikace, nevěděli bychom dnes o řadě událostí, jež se tehdy staly. Jsme krmeni vírou, že Afghánistán je místem pobytu šílených fundamentalistů, kteří spáchali atentát 11. září. Bin Ládin a Al Kajda byli prohlášeni za ďábly, aniž existují důkazy, že onen atentát mají na svědomí. Efekt toho vidíme každý den v televizi: největší supervelmoc vede vyhlazovací válku proti malé a chudé zemičce. Pro mne to je nonsens! Máme uvěřit, že jde o válku spravedlivou, protože se vede proti terorismu, zatímco - jak soudím - vojensko-průmyslový komplex USA potřebuje nepřítele a dokáže si ho vymyslet. Atentát 11. září byl pouhou záminkou. Kdysi, v čase perestrojky, Michail Gorbačov řekl: "Uděláme vám nejhorší možnou službu - zbavíme vás nepřítele". To je fundamentální pro pochopení toho, co se dnes děje.
Válka proti Afghánistánu se nám představuje jako spravedlivá, protože v ní mají být chyceni dva teroristé odpovědní za 11. září. Někdy žertuji, že to je válka v zájmu polapení dvou lidí, o jejichž existenci svět není na 100 procent přesvědčen. Ale válka musí být. Pro mě to je důkaz další dominace USA a Evropy ve světě, další arogance moci. Ještě jednou se prokazuje brutalita této moci, těchto států, velkých korporací a globalismu v současné podobě. Chci to podtrhnout - monopol na násilí měl vždycky stát, stát je největší fabrikou na terorismus.
Jaký je váš recept na lepší svět?
Nový projekt musí mít světový dosah. Pracovně ho nazývám neosocialismem. Mám na mysli novou formu organizace společnosti, hospodářství, vlastnictví - spravedlivější rozdělování práce a bohatství.
Vynikající mexický intelektuál, můj přítel Pablo Gonzales Casanova, bývalý rektor největší mexické univerzity, mi ukázal výsledky průzkumu, z něhož je zřejmé, že 9 milionů lidí v Evropě už ani práci nehledá. Tito lidé jsou nejen bez zaměstnání, ale dokonce bez jakékoli naděje a perspektivy. Použiji nyní silná slova - globální kapitalismus tyto živé bytosti proměnil v odpad a splašky. To je neuvěřitelné, když dnešní hospodářství je natolik rozvinuté a svět má takové možnosti... Tohle musí explodovat! Buďto to exploduje politicky - s konkrétními návrhy na řešení, anebo způsobem chaotickým, anarchistickým. 11. září to byla exploze divoká a anarchistická.
A co křesťanské řešení?
A proč ne? Cožpak evangelium v sobě neobsahuje zrna socialismu? Kristus byl prvním prorokem v historii, který uznal fakt, že všichni lidé jsou si rovni.
Kdo dnes rozhoduje v zásadních otázkách ekonomiky, financí, technologií?
Pracovní skupiny Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. V souladu se zájmy velkých korporací. Jaká ironie! Kdyby to viděl Marx! Ten by se nasmál! Vždyť napsal, že buržoazní stát - to je administrativní výbor dominující třídy. Prezidenti už nejsou politiky, leč byrokraty pózujícími fotografům s těmi, koho považují za důležitého. Nemohou už přemýšlet v kategoriích národa a státu a nemají podmínky, aby ještě mohli symbolizovat národ. Nejdůležitější rozhodnutí přicházejí zvenčí.
Z knihy rozhovorů Artura Domaslawského Svět na prodej, která vyšla nedávno v Polsku, přeložil IVO HAVLÍK
Autor: Octavio Ianni
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |