Lidské životy a většina lidského konání probíhá v jakýchsi osudových, časových kruzích. Jejich časové dimenze se mohou různit, ale při jejich dokončení se pokaždé vracíme na samý začátek té kruhové pouti. Paradoxně většina výsledků našeho dlouhého putování a pracného snažení se při každém uzavírání kruhu vrací do původního stadia. Jsme na tom na konci tak, jako jsme byli na samém začátku. Začínáme svoji pouť v životním kruhu jako děti a končíme ji ve zdětinštělém stavu.
Z chudých, chaotických a bezvýznamných poměrů budujeme bohaté, spořádané a mocné říše a impéria, která se po naplnění jejich kruhového osudu opět rozpadají do chudého a bezvýznamného chaosu.
I kruhový vývoj našich namáhavě vybojovaných a vybudovaných sociálních jistot a výhod končí opět v životních nejistotách a nevýhodách. Ani náš technický »pokrok« není imunní proti kruhovému pohybu směrem zpátky na startovní čáru. Pitnou vodu našich pradědečků jsme začali postupně vylepšovat chlorováním a fluorizací. Kruh je v tomto případě uzavírán vynálezem filtrů, které jednoduše nasazené na vodovodní kohoutky v našich domácnostech zaručují odstranění chlóru a fluóru z naší vody. Prodávají se s reklamou »ochutnejte opět vodu našich pradědečků!« Ruční řemeslná výroba všemožných předmětů byla progresivně převáděna, až úplně převedena na strojní a tovární výrobu. Současný trend směřuje opět k tradiční - a prý i kvalitnější! - ruční výrobě.
V pošetilé a nenasytné touze po stále rychlejších automobilech jsme v tom dalším bludném kruhu zamořili všechny silnice a ulice tak dokonale, že bude už brzy rychlejší a výhodnější všude chodit pěšky a jezdit na kole.
S gigantickými komerčními supermarkety se stovkami satelitních a kabelových televizních programů jsme patrně už také dosáhli »saturačního stupně« vývoje v našem způsobu nakupování a zábavy. Můžeme s jistotou očekávat pozvolný návrat do původní doby malých, individuálních obchodů a k některým formám družných lidských zábav, »černých hodinek«, atp.
Experti předvídají návrat ke koním v zemědělství, k plachtám ve vodní dopravě a k větrným a vodním mlýnům při výrobě energie. Další a další kruhy se budou uzavírat. Jsme však nepoučitelní, a třeba ani nemůžeme překročit náš osudový stín a tak budeme i nadále začínat kruhy nové a nové, v bláhovém přesvědčení, že tentokráte - docela určitě - se naše putování a úsilí bude ubírat nenávratným směrem dokonalé přímky.
Autor: Miloslav Rejzl
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |