ŘEKLI O J. F.

   PABLO NERUDA
   My, spisovatelé dnešní doby, máme velikou odpovědnost a já ji chci vyzvednout: Žijeme v době, jež se zítra bude v literatuře nazývat dobou Fučíkovou, dobou prostého hrdinství. Není snad většího a prostšího díla (než Reportáž psaná na oprátce) a žádné nebylo napsáno za tak strašlivých okolností.
   (chilský básník, laureát Nobelovy ceny za literaturu, citát z roku 1950)


   FIDEL CASTRO
   Můžete se zeptat, co dodalo tak obrovskou sílu Juliu Fučíkovi, co mu dodalo onu sílu, statečnost, velikost a schopnost napsat ještě v žalářní kobce onu krásnou Reportáž psanou na oprátce, která otřásla naším světem a inspirovala revolucionáře, jež inspirovala i nás, kubánské bojovníky, všechny, kteří jsme Reportáž četli a vzali si ji za svůj vzor, abychom posilovali svého ducha tváří v tvář riziku boje.
   (Z projevu kubánského státníka, proneseného v roce 1972 na Univerzitě Karlově, když mu byl udělen titul Doctor honoris causa)


   WILLY BRANDT
   Karel IV., Jan Hus, Komenský nebo historik Palacký, Albert Stifter, Sigmund Freud nebo Karl Kautsky či velká a obtížná postava Kafky, rodilá Pražanka Bertha von Suttnerová, která dávno před vypuknutím prvního velkého světového požáru statečně vystupovala za mír, spisovatel Julius Fučík, který se stal symbolem odporu proti teroru a násilí, představují jen několik jmen, jež pro naše krajany znamená stejně tolik jako pro vás.
   (Někdejší bonnský kancléř, citát z jeho projevu při podpisu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi ČSSR a SRN, 1973)


   JOŽKA BAXOVÁ
   Asi tak několik týdnů před Fučíkovým zatčením měla jsem s Julou neobyčejný zážitek. Doprovázela jsem ho totiž pražskou nocí do vinohradského bytu básníka Vítězslava Nezvala, který tuto návštěvu později popsal v básni Noční host. V jedné strofě říká:
   Všemu navzdory svět bude pln lampiónů,
   Jak oné morové noci
   Jíž kráčel Julius Fučík s malou průvodkyní po Praze...
   Tou "malou průvodkyní" jsem byla já.
   Návštěvu zprostředkoval někdo jiný. Byla to klavíristka Božena Vránová, v jejímž vinohradském bytě v Horních Stromkách 4 se scházelo za války ilegální ústřední vedení KSČ, tedy Jan Zika, Jan Černý a Julius Fučík. Božena Vránová nás doprovodila až do Nezvalova bytu, kde nás představila básníkovi a jeho ženě. Pak odešla, já jsem se posadila s hostitelkou do jednoho pokoje, Nezval pozval Fučíka zřejmě do své pracovny, ve které visela velká mapa hvězdné oblohy.
   Fučík přinesl Nezvalovi několik čísel ilegálního Rudého práva a svou knihu Božena Němcová bojující. Požádal básníka, aby přispěl do Rudého práva. Přispěl vlastně až po válce. Báseň Noční host byla uveřejněna nejdříve v Rudém právu. Nezval v ní říká o Fučíkovi:
   Celým svým životem dovedl sjednotit povinnost s dobrodružstvím.
   Myslím, že totéž žádá od poezie a umění.
   Podle mého názoru to vyjádřil přesně.
   Na tomto setkání se udála i epizoda, které také nemohu nevzpomenout. Nezval se jako koníčkem zabýval astrologií. Myslím, že se tomu hluboce věnoval. A tehdy se nad onou hvězdnou mapou pokusil předpovědět Fučíkovu budoucnost. Řekl mu, že ho v nejbližší době čeká velké nebezpečí, zejména pak ke konci srpna, kolem 25. nebo 26. Aniž bych věřila v okultní vědy, "velké nebezpečí" nedalo na sebe opravdu dlouho čekat. To bylo zatčení. O rok později - 25. srpna 1943 - vynesli nad Fučíkem v Berlíně rozsudek smrti.
   (Ze svědectví Jožky Baxové zaznamenané Společností Julia Fučíka 26. dubna 2000. V jejím bytě se za okupace ukrýval Fučík od podzimu 1940 až do zatčení 24. dubna 1942.)


   KAREL KONRÁD
   Snad mi laskavě odpustí přátelé básníci a spisovatelé i profesionální estéti: tato kniha nás všechny přežije. Protože je dílem, jaké nemá možná obdoby v celé světové literatuře: byla napsána na popravčím špalku, a to ještě jen v útržcích okamžiků, kdy se kat poobrátil.
   (Rudé právo, 28. října 1945)


   JAN WERICH
   Milá paní Fučíková, děkuji Vám za knížku. Domnívám se, že Julek napsal nejkrásnější knihu války. Překládá se? Tu by měl číst celý svět - - a jistě by ji četl.
   (Z dopisu Gustě Fučíkové v roce 1945)


   Ne, nebylo možné, aby papír na cele a jeho popisování unikly zrakům a vyhnuly se udání. A to mělo to dopisování trvat podle Reportáže od konce stanného práva po Heydrichově likvidaci do 9. června 1943, téměř plný rok! Na Pankráci se tedy udál zázrak.
   (Prof. Václav Černý, O Reportáži trochu jinak, 100+1 zahraniční zajímavost, 4/1990)


   Dnes se ptáme, zda byla padělána Reportáž nebo historie jejího vzniku. Především je těžko představitelné, že by autor mohl tak obsáhlé dílo napsat ve vazbě. Vždyť ve vazbě jsou ostře střeženi a dozorce Kolínský mohl asi sotva hlídat na chodbě už proto, že na pankráckém samovazebním oddělení vůbec chodby nejsou.
   (Boris Riegler, Radiofórum na stanici Československo 2. 8. 1992 od 17,05 hod.)


   Škoda jen, že všichni zúčastnění (v televizním filmu Heleny Třeštíkové Lidé, mám vás rád z roku 1998) berou jako nezpochybnitelný fakt 'autenticitu' Fučíkova 'vlastní rukou psaného' textu Reportáže, jakkoli po válce tajně zcenzurovaného.
   (Vladimír Just, Literární noviny 14. 10. 1998)


   Zvlášť velkou poklonu mu složili ti z jeho poválečných odpůrců, kteří jako Václav Černý tvrdili, že něco tak promyšleného nemohl napsat vězeň gestapa - na to, že přinejmenším nemohl mít dost vnějšího ani vnitřního klidu.
   (Jaroslav Sekera, Haló noviny 3. 11. 1994)


   Ve Fučíkově případu je vůbec mnoho neobvyklostí. Měl mít proti jiným vězňům řadu výhod, lepší stravu, přísun cigaret, apod. Zvláštní byl patrně i vztah vyšetřovatele Böhma k němu.
   (Jaroslav Veis, Lidové noviny 16. 8. 1900)


   Ovšem v článku v LN je zase mnoho otázek, třeba zda je pravda, že proti jiným vězňům měl (Fučík) řadu výhod, lepší stravu, přísun cigaret apod. Všechno jsou to lži. Žádné výhody Fučík v pankrácké věznici neměl, tak jako je neměl žádný vězeň (kromě hausarbeitrů), ani pokud se týče stravy apod. Byl řadovým vězněm jako každý jiný, omezený pohybem v cele č. 267 a ranní dvacetiminutovou vycházkou na vězeňském dvoře.
   (Jaroslav Hora, Rudé právo 23. 8. 1990)


   Gestapáci používali podobných výjezdů jako jedné z metod vyšetřování. Cílem obyčejně bylo odhalit další vězňovy spolupracovníky. Sám jsem se zúčastnil dvou podobných výjezdů. Nebylo na tom nic mimořádného, v žádném případě nešlo o výsadu vězně."
   (Václav Václavík, Obrana lidu 30. 6. 1990)


   Dle mého je Reportáž vyhotovená v gestapácké cele nebezpečné denunciační dílo a zaslouží si rozhodně odmítnout.
   (Petr Placák, Tvar, 45-46/1993)


   My máme k dispozici všechny protokoly a zde je třeba říci, že viníkem zatčení mnoha lidí, jak se někteří domnívali, Fučík nebyl. Velice trpěl, vydržel zostřený výslech, aniž by při tom někoho prozradil. On vypovídal později, s určitou rozvahou, takže dnes zjišťujeme, že jeho vinou se neuvolnil žádný proud zatýkání.
   (Dr. František Janáček, Práce 5. 6. 1991)


   Hrál prostě hru, vypovídal, a následkem jeho obratné hry se Nezval, Halas, Neumann nebo Olbracht nedostali do kriminálu.
   (Josef Škvorecký, Revolver revue 8/1997)


   Fučík na gestapu mluvil. Při výsleších nakonec povolil.
   (Josef Chuchma, Mf Dnes 27. 7. 1995)


   Novinář, který přiživil vlastní kult. Příběh Julia Fučíka, odbojáře, který snad ani nebyl zrádcem, přestože u výslechu na gestapu podlehl.
   (Jan Kašpar, Lidové noviny 9. 5. 2001)


   Učitelé Nezávislého učitelského sdružení ZŠ Blansko, Dvorská ul. se na Vás obracejí se žádostí o odstranění busty komunistického novináře Julia Fučíka umístěné před budovou školy. Domníváme se, že Julius Fučík svou politickou orientací není vhodným vzorem pro výchovné snažení dnešní školy.
   (Skupina občanů města zastupitelstvu města Blanska, ve dnech 15. a 16. června 1993, Haló noviny 14. 6. 1993)

Autor: různí


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)