FRANTIŠEK SKÁLA, malíř
Máte v šuplíku svého pracovního stolu nějaké rukopisy, které se vám nedaří vydat? Jaké zkušenosti máte s nakladateli? Můžete vylíčit své potíže, či naopak dobré zážitky?
Několikrát vždy po několik let jsem pracoval jako výtvarný redaktor v nakladatelství (Mladá fronta, SNDK, Albatros), ale hlavně jako ilustrátor knih pro děti. Snažil jsem se pomoci uskutečnit vydání několika knih autorů, kteří buď byli na indexu, nebo žili daleko od Prahy a které jsem považoval za vynikající. Podařilo se mi to v případě spisovatele a etnografa Otakara Moravce, s jehož rukopisy jsem navštívil pár pražských nakladatelství. Potíž byla tehdy v tom, že neexistovalo nakladatelství, které by mělo v programu vydávání folklóru a autor, který se oborem i kvalitou podobal J. Š. Kubínovi, šel těžko zařadit do specializovaných edičních plánů. Tento autor, který žil osaměle na Moravě v Drahonicích na faře, trpěl téměř stihomamem, protože byl tamní policií stále volán k výslechům pro podezření z jakýchsi nepravostí, neboť chodil po kraji a zapisoval vyprávění lidí, příběhy, přísloví, pranostiky, anekdoty, zkrátka folklór. Podařilo se mi přispět k vydání pěti jeho knih v Albatrosu a Středočeském nakladatelství, ale převážná část jeho díla se stala po jeho nedávném úmrtí nevydanou pozůstalostí. Je smutným paradoxem, že jeho očekávání větších edičních možností a "osvobození" od útlaku totalitním režimem mu přineslo pravý opak. Stal se odpůrcem restaurace kapitalismu a globalizace, rozesílal samizdaty.
Knihu Otakara Moravce Ať bylo jak bylo, z komína se kouřilo, která vyšla s mými ilustracemi v Albatrosu, znovu vydal v nakladatelství Carmen pan Zmožek, jemuž jsem z Albatrosu vyjednal zapůjčení celé ofsetové sazby a ilustrací z prvního vydání. Kniha tedy vyšla znovu, ale majitelem vydavatelství byl již pan Radek Kraus, který nedostál smluvním závazkům, autorovi ani mně nezaplatil honorář, Albatrosu nevrátil vypůjčené podklady a podal jsem na něj žalobu. Soud jsem vyhrál, ale zaplaceno nedostal, jen jsem ještě platil advokáta a soudní výlohy.
Druhý případ autora, jehož dva rukopisy u mne leží připraveny k vydání mnou bohatě ilustrované je rovněž pro dnešek příznačný. Jsou to knížky pro děti folklórního charakteru: Havířské pohádky z Kladenska a legendy Jak chodil Kristuspán se svatým Petrem po Čechách. Objednala si je zaniklá nakladatelství, napsal je Vladislav Stanovský, dnes osmdesátiletý autor, dříve šéfredaktor nakladatelství Svět sovětů, později redaktor časopisu Kultura a poradce prezidenta Svobody v oboru kultury, který nesměl dvacet let publikovat. Stanovský je rodákem z Kladna a ze záliby folklorista. Havířská vyprávění sebral za totálního nasazení na šachtách v okolí Kladna a zdálo se, že je nyní vydá ředitelství dolů se sídlem v Ostravě jako svoji dárkovou novoroční prémii. Patrně v souvislosti se zrušením dolů na Kladensku a s celkovou tendencí spíše na tuto slavnou minulost regionu zapomenout k vydání nedošlo.
Knižní trh je velmi dobře zásoben všemožnými tituly různých žánrů. Česká literatura však, až na několik spisovatelů, má mezi nimi velice slabé zastoupení, dokonce chybí řada mnoha skvělých českých autorů. V čem vidíte příčinu faktu, že čeští nakladatelé nevydávají české autory?
Knižní trh je opravdu dobře zásoben a je příznačné, že kniha se stala zbožím a je s ní také tak zacházeno. Zboží, které není do předepsaného termínu zkonzumováno, ocitne se jako "Akce" (což je méně pejorativní výraz pro slevu) v partiové prodejně. Má rozmařile širokou škálu titulů, přičemž ty kvalitní se ke čtenáři, který by je rád koupil, nedostanou. Snad jen v Praze a největších kulturních centrech je může zájemce získat, pokud má dost času se za nimi vydat. je poučné zajít do městské knihovny v menším městě, které má řekněme 5000 obyvatel a prohlédnout si police s označením "nové knihy". Jsou to přibližně tři řady po 40 knihách, autoři většinou ženy, převážně angloamerická jména, text po nahlédnutí pro českého čtenáře nezajímavý. Dojem: literární náhražky, zbytečné množství nekvality, devalvace hodnot. Místní knihkupectví prodává dětské encyklopedie, kuchařky a růžovou knihovnu. Ve srovnání s rokem 1988-9 bída a ubohost za drahé peníze. Inu, jako sto druhů oplatek, pracích prášků, jogurtů, pečiva, piva či samotného chleba, kde cenu a kvalitu má nahradit honosný obal a vlezlá a nechutná reklama. Na skutečnou zdravotní péči, pohotovostní službu a léky nejsou peníze, je tedy třeba poskytnout občanu péči, o kterou vůbec nestojí... a tak místo několika desítek nakladatelství jich mám několik tisíc, ale nemáme knižní velkoobchod, který si sami knihkupci vytvořili již za první republiky.
Měli byste nějaké náměty, jak podpořit vydávání české literatury, klasické i současné?
Vydávání české literatury bude možno obnovit až po restauraci socialismu, pokud se zatím mladá generace nepřikloní k neofašismu či dobrovolné germanizaci.
Autor: František Skála
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |