Když se 25. června 1903 narodil v bengálském Monthihari v rodině britského koloniálního úředníka Blaira syn Eric Arthur, málokdo tušil, že půjde o významného spisovatele George Orwella, a nikdo nevěděl, že jeho stěžejní romány Farma zvířat a 1984 budou po stu letech od chlapcova narození výstižným zachycením současného světového vývoje.
Autorova životní pouť byla pestrá, nikoli však dlouhá. Po studiu na elitní střední škole v anglickém Etonu, kde byl jedním z jeho učitelů Aldous Huxley, působil jako pracovník britské koloniální policie v Barmě, žil mezi tuláky a žebráky v Londýně a Paříži, účastnil se španělské občanské války v níž byl raněn, pobýval i v Maroku. Ne zcela zdráv se vrátil na posledních deset let do Anglie, kde 21. ledna 1950 v Londýně podlehl tuberkulóze.
Orwellova literární činnost byla zato bohatá. Využil v ní jako publicista, esejista i romanopisec bohaté životní zkušenosti ze všech fází svého působení. Převládají v ní altruistické a nezřídka i levicové názory vyjádřené např. v dílech Barmské dny, Bože, aspiristru chraň, Farářova dcera, Trosečníkem v Paříži a Londýně, Hold Katalánsku, Uvnitř velryby a jiné eseje.
O to více překvapilo, že dva jeho poslední a nejproslulejší antiutopické romány Farma zvířat (1945) a 1984 (1949) byly v minulosti považovány za díla autorova protisocialistického a antisovětského smýšlení. Ve skutečnosti však skeptický spisovatel, který byl řadu let spolupracovníkem britských tajných služeb, jak se nedávno prokázalo, využil důvěrné, tehdy méně známé poznatky o totalitních systémech nacismu a stalinismu a vytvořil hyperbolizovaný obraz mašinérie těchto systémů. Čteme-li dnes tyto romány s odstupem doby, zjišťujeme, že autorovi nešlo jenom o dobovou alegorii, ale o skeptickou prognózu společenského vývoje, daleko přesahující dobu vzniku i časového zařazení fiktivního děje. Pomineme-li některé velmi konkrétní dobové reálie (např. kníratý Velký bratr známý pouze z plakátů a obrazovky, vzájemné oslovování zvířat , vůdcovský princip, personifikovanou monumentalizaci symbolů moci, stálé zvyšování pracovního úsilí, jednomyslnost voleb, hledání nepřítele ve vlastních řadách) odpovídající tehdejší situaci, zjišťujeme, že většina Orwellových konstatování platí i v současném světě. Falešné rovnostářství ("všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější"), manipulování veřejného mínění, ohlupování davu, privilegovanost vládců. zkreslování historie, všemocnost televizní obrazovky, pozměňování zásad tak, aby momentálně vyhovovaly držitelům moci, hesla a slogany v duchu tzv. newspeaku, degradující komunikativní funkci jazyka, stále více prorůstají do společenského vědomí naší doby. Válečná hysterie, znásilňování, drancování, zabíjení dětí, ovládání celých národů, špiclování tajných služeb jsou běžnými jevy. Hesla: Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla se naplňují v každodenním životě. I nivelizování kulturního dědictví a plytkost značné části masové kultury patří k současným skutečnostem.
Orwellovy chmurné vize budoucnosti, opřené o konkrétní detaily totalitních systémů 20. století, odhalily zásady jakékoli absolutistické vlády, nekontrolované moci, degradaci lidských zájmů a potřeb, vymývání mozků a masové uniformity. Současnost, potvrzující tuto skeptickou prognózu a varující před jejím všeobecným naplněním ve světovém měřítku, je mementem i pro budoucnost.
Autor: Vlastislav Hnízdo
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |