POEZIE

V esperantském časopise Starto vyšly verše našeho spolupracovníka Čestmíra Vidmana.
Na ukázku přetiskujeme alespoň jednu báseň. ČESTMÍR VIDMAN

V kimonech

V motýlích barvách oblečená
nalévá čaj v ústraní sedá
s úsměvem perel bíle bledá
kamélií slunce tiše ozářená

Pozpátku se vrací
stále předkloněna
drobná něžná pilná
čítanková žena


En kimonoj

En robo papilikolora
ši enveršas teon oran
flanke sidanta perle ridetanta
blanke pala sune kamelia kviete vuala

Retro revenanta tenera
čiam en antauklino
eta diligenta vera
legolibra ino



KAREL HOLUB

Rozhodnutí o vstupu do EU

Tam, kde informace chybí,
optimismu nutně třeba.
Jedno však zůstane stejné:
denně prát se o svůj chleba.

Reforma veřejných financí
Zbytečně nám pan ministr
podrobnosti její tají.
Neboť co uteče v příjmech -
seškrtá se na výdajích!



KAREL AKSAMIT

Jeden z nás...
Miroslavu Florianovi

Smrt básníka je marginální zpráva
pro noviny kde se vraždí krade a lží mává
a ani vymírající Múzy už nepláčí
když náhle od nás odchází
vše se mění
co bylo není
říkají ti co táhnou historii
na šibenici pravdy
aby odvolala lhala
aby se vzdala zaprodala

SKN by řekl recidiva zamořených let
ale dál se točí zeměkoule svět
vše co je zde nejedinkrát bylo
vše co přijde nejednou již přišlo
SKN by zvolal - ven ze zamořených let
lokomotivy dějin plnou parou vpřed
jak to bylo Mirku když náš mladý svět
voněl naftou tanky šeříků
a těch plných prachu
co letěli proti času
těch z berlínských cest
dárců krve měnících ji za svobodu
kdy se vracel Fučík z Pankráce
a hlas sutin štěrku volal do práce
zestárli jsme přes padesát let
básník zpívající radost cítil hněv
ale trať je volná vlaky letí vpřed
rudé čapky výpravčích a šípky střech
nádraží vše duní jako kanonáda
stále vpřed a dnešku ukázati záda
vědět a věřit
nejen na slunci a ve dne
ale i v noci v dešti ve tmě
kdy divoký se vichr vzedme
vědět že zítřek to je pokyn dar
život i lék a věčné poslání
ani Múzy už nepláčí
když básník odchází
jen odchází a neumírá
jako nezemřela jeho víra
setba horkých slov přijde jejich čas
kdy se ujmou rozkošatí zas
vzrostou v pevný sad
nové generace řeknou
byl to jeden z nás

Proto pryč ze zamořených let
někde v dálkách čeká svět
slunečný co přijel tenkrát na jaře
za bezčasí ruka pevné víry vede tě


Srdce rozdělit nelze

Srdce rozdělit nelze
není to jen kus masa na fašírku
můžeš je poslat jenom celé
na záchytku
srdce rozdělit nelze

Srdce rozdělit nelze
mezi dvě ženy nebo dva muže
srdce lez dát jen jako dar
srdce je vše láska život zmar
není to jen kus masa
na fašírku
můžeš je poslat jenom
celé na záchytku
když je dostaneš
opilé láskou jako dar


Vzdálené lásce

Vzdálené lásce pod černými mraky hor
kukačko kukej přivolej jí štěstí
pod těžkým nebem pluje kachen vor
a černé děti krásné léto věstí

Pomalý traktor hrká na poli
vlak dýchá těžce kopcem
vzdálená lásko - srdce zabílí
přetěžce modravým hořcem

Šumavské smrky sténají
pod tíhou hnědnoucích plodů
odněkud z kopců rychlý vůz
s červeným křížem letí dolů

Skláníš se tiše nad chlapcem
pro život maminku volá
sune se povoz úvozem
kameny drnkají kola

Hodiny dlouze bijí čas
narkózou spánku táhle
otevře oči zeširoka zas
plášť sněžných beránků nebem táhne

Vzdálené lásce pod bílými mraky hor
kukačka kuká štěstí
pod jasným nebem pluje kachen vor
a černé děti krásné časy věstí

Zvonivá píseň roste po kraji
vlak klepe tiše kopcem
vzdálená lásko - srdce zní
překrásně modravým hořcem...



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)