V pravidelném měsíčním pořadu vládní televize - Čaj pro třetího - se divák vždycky doví něco nového, nečekaného, neřkuli přímo neuvěřitelného. Není divu; vždyť tento pořad svými myšlenkami sponzoruje sama státní vzdělanostní elita, plynně ovládající současný Správný názor, včetně názorů vědeckých.
V červnové menstruaci tohoto pořadu, mimochodem až nápadně připomínajícího ten, jemuž se kdysi po vlastech českých přezdívalo »Sedm ...... kolem jednoho hořčáku«, k národu zahovořil i český velvyslanec dříve v Německu, nyní v Rakousku, pan Jiří Gruša. Nejprve národu prozradil, že kategorie suverenity doznává za našich superkomplikovaných časů dramatických proměn. Suverenita bude zkrátka něco úplně jiného, než byla dřív. Musíme doufat, že nakonec nepůjde o takovou proměnu téhle kategorie, jakou náš národ zažil za protektorátu bémen-méren. To jsme byli kompletně pod německou ochranou a žádnou suverenitu jsme nepotřebovali. A taky to šlo, že.
Pan velvyslanec v rámci svých odkazů na naši mizernou minulost nám dále správně připomněl, že viny Němců a Čechů z těchto dosud nepřehodnocených dob je konečně už třeba vyrovnat. Jak tomu já při svém vzdělání a zkušenostech rozumím, Česko pana velvyslance bude zřejmě nuceno zahájit další světovou válku a vyhladit nejméně takových 30-40 miliónů lidí; jinak spravedlivého dorovnání německých a českých vin dosáhnouti nelze.
Ještě mnohem objevnější, ne-li přímo vědecká, byla páně velvyslancova teze, že Karel IV. byl především císařem německým, a tudíž pokud jde o tohoto slavného středověkého vladaře, chlubíme se my, Českové, německým peřím. Karel IV. nebyl náš člověk navzdory tomu, že se zdejším provincionálním nacionalistům může zdát divné, že tento především německý císař si za své panovnické sídlo nezvolil město Cáchy, jak bylo tehdy v módě, ale provincionální Prahu. A kamenný most taky nedal postavit přes Neckar v Heidelberku, ale přes Vltavu, a ta protéká Prahou. A Karlštejn neumístil pod Norimberkem, ale kousek od Berouna, což máte v Čechách. A univerzitu nezaložil v Bamberku, ale tady, a Nové město pražské nebylo norimberské, a tím pádem se Praha stala největším městem Karlovy německé říše. A aby toho nebylo dost, i Karlův vladařský titul, který je uveden ve všech učebnicích - vyjma Slabikáře - zní: KAREL IV. Z BOŽÍ MILOSTI CÍSAŘ ŘÍMANŮ VŽDY ROZMNOŽITEL ŘÍŠE A KRÁL ČESKÝ.
Titul je to pravda dlouhý, nicméně o německém císařování tam není ani zmínka. Pan velvyslanec si toho nevšiml, ale to bude tím, že strávil v Německu příliš dlouhou dobu, aby si dokázal všimnout i toho, že ne všechno, co se traduje po Německu už od nepřehodnocených dob Adolfa Hitlera, platí jako berná mince automaticky i v Čechách.
Kdo má chuť přehodnocovat minulost, dorovnávat viny a měnit přitom dějiny, má už zas práce až nad hlavu. Otázkou je jen to, jde-li tu o nevzdělanost, indolenci, provokaci, anebo o malou českou vyč..... vypočítavost.
Autor: Vladimír Přibský
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |