Z Našeho vojska máme nyní »biografii« Alana Mooreheada MONTGOMERY (s. 280). Celým jménem se proslulý vojevůdce nazýval Bernard Law Montgomery a toto dílo má být prvním vylíčením celého Montgomeryho života. Autor odkazuje na velkou šíři různorodých pramenů, z nichž čerpal, nechybějí tu ani osobní svědectví těch, kteří »Montyho« osobně znali.
Životopisy slavných lidí mají svá neměnná pravidla a záleží na autorovi, jak je bude respektovat. Alan Moorehead to samozřejmě ví a ví také, že v každé osobnosti se prolínají vlastnosti dobré i horší. U Montyho se vyskytují náznaky obou, ale autor se kloní spíše k těm světlým stránkám jeho života. Čtenář pak může sám uvažovat, jak se mohou plusy a minusy v jedné osobě slučovat: na jedné straně zdůrazňovaná příkladná zbožnost (ostatně jeho otec byl vysokým hodnostářem anglikánské církve) a účast na válečných akcích, na druhé straně srovnávání Montgomeryho s Gándím, ale i s válečníky starších dob (Cromwell, Napoleon). Ne náhodou si vzal za motto výrok Lyttona Stracheye z předmluvy k Význačným viktoriánům, kde se přiklonil k odmítnutí »pochlebenství« a k potřebě všechno vyložit tak, jak to chápal.
Začal z velké dálky, vlastně už od r. 1066, kdy Roger de Montgomery jako zástupce Viléma Dobyvatele se zúčastnil dobytí Anglie a založil pak rodovou linii, na jejímž konci byl právě Montgomery. Sklouzl však dosti nevhodně při srovnání Montgomeryho s německým maršálem Rommelem do představy jakéhosi osobního soupeření těchto dvou mužů: Montgomery pronásledoval Rommela napříč Afrikou, později proti sobě znovu bojovali v Normandii. Jistě lze uvážit, že za oběma těmito vojevůdci stála masa vojáků, často i velmi nezkušených a nevhodně vyzbrojených a že velmi mnoho záleželo na bystrém a pohotovém úsudku velitelů. Rozhodující události v bitvách druhé světové války se však týkaly i jejich podřízených. To byl však spíše již vrchol jejich činnosti, do událostí u Tobruku a El Alameinu, jakož i do invaze západních vojsk v Normandii zbývalo ještě relativně dosti času. Moorehead tedy vylíčil vývoj Montgomeryho od jeho počátků až k vysokým armádním hodnostem, všímal si jeho účasti v 1. světové válce, osobního života (poměr k ženám), pohybu i v zemích vzdálených Velké Británii.
Český čtenář se v knize dozví mnoho nového, ale přece jen by snad rád věděl i víc, než se mu tu předkládá: a to jsou třeba jen zmínky o Montgomeryho vztazích k SSSR, k Československu, které se tu mihnou, avšak podrobněji se nerozvádějí. Nakladatelství docílilo například otištění snímku z dekorování Montgomeryho prezidentem Edvardem Benešem československými řády, nebo z účasti Montgomeryho na přehlídce v Moskvě s maršálem Vasiljevským (leden 1947), ale ne o mnoho víc
Autor: Josef Bílek
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)