3/4 - ZMĚNA NA KONCI LETOPOČTU

   Třeba jste si stejně jako já udělali v minulém roce radost potěchou ducha, knížkou. Pro mne to byla knížka Jiřiny Rákosníkové, určená dětem, Hrajeme si u maminky. Lidová i moderní poezie čtvera ročních dob Zima, Jaro, Léto, Podzim a Ukolébavky. Téma tradiční, nenové, ale o to potřebnější. Vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o., roku 2002. Dopor. cena 158 Kč.
   Neznal jsem autorku, lze-li v takovém případě vůbec o autorství mluvit, ať mi promine. Ale na obrázky jsem zíral jako u vytržení. Jejich tvůrce patřil před čtvrt stoletím, a dávno předtím i potom, k domovským ilustrátorům dětských časopisů, převážně Sluníčka. Ocenění doma i ve světě. Když jsem v roce 1979 spatřil na knihkupeckých pultech podobu své třetí knížky, nevěřil jsem vlastním očím. Vstupní kresba a kresba na obálce - Jan Kudláček... Dvojnásob potěšitelné, jak vyplývalo z malířova vyznání, že nemůže ilustrovat každý text. Že ho zkoumá nejprve vnitřním pohledem, může-li ho text zavést k dětskému snění a k dětským prožitkům. Knížka paradoxně bez příkras vyprávěla o trampotách starých a opuštěných lidí.
   Setkali jsme se jen jednou tváří v tvář; a nyní jsem v ruce obracel knížku kongeniálního souznění textu a ilustrace... Ale má radost byla nějak kusá, když jsem si všiml lakonického sdělení: Kniha vychází s laskavou podporou Gerda Albrechta, Vojtěcha Eliáše, Pavla Jurkoviče, Pavla Smrkovského a Hany Žákové. Radost, že se přece našel někdo, kdo na to má a je ochoten přispět, podlamovala poníženost supliky, z níž jako by dýchla atmosféra Rakouska-Uherska. Vždyť ano: v září roku 1913 byl vytištěn Almanach na rok 1914, s kalendáriem Zima, Jaro, Léto, Podzim a kresbami Václava Špály. V listopadu pak vyšla publikace s názvem Lyrický rok 1913. Sdružovala na čtyřiašedesát básnických příspěvků od stejného počtu autorů, úctyhodnou žeň známých jmen i těch, kteří dosud v zapomenutí čekají, že i jejich čas jednou nadejde. Za všechny aspoň Jakub Deml, Viktor Dyk, Karel Horký, Antonín Klášterský, Jiří Mahen, Josef Svatopluk Machar, Helena Malířová, Rudolf Medek, Jan Opolský, Bohumil Polan, Antonín Sova, František Xaver Šalda, Karel Šelepa, Jan Vrba, Jaroslav Vrchlický...
   Z této sumy básnického vzepětí odměnila porota sestavená z pánů Ant. Sovy, F. X. Svobody, F. X. Šaldy a redaktora F. Sekaniny lyrickou cenou báseň Stará alegorie podzimu od Karla Tomana. Ale víc než to: Slovo pořadatelovo uvádí, jak ke všemu došlo.
   "Podnět ke knize této dal neznámý dárce, jenž věnovav 'Máji' částku 100 K jako cenu za nejlepší lyrickou báseň v minulém roce otištěnou, pronesl návrh, aby vydána byla ročenka jako výběr nejlepších lyrických básní té doby, a aby zvláštní porota, ve smyslu darovací listiny sestavená, přiřkla cenu jedné básni, v ročence této otištěné...
   Záleží nyní jen na tom, aby také přátelé české poezie pochopili účel této anthologie, totiž nejen poskytnouti přehled českého lyrického básnictví současnosti ve všech jeho směrech, ale i vzpružiti básnickou tvorbu a zájem o ni ve čtenářstvu. Snad bylo vyhověno i neznámému dárci, který přislíbil i příštím rokem cenu svou opětovati, potká-li se věc se zdarem."
   Žel, v roce 1914, jak známo, měli lidé jiné starosti. Ve čtrnáctém roce, ve světové válce, jak se zpívá v jedné písni, zbytněla poezie nostalgických melodií o nové výrazové prostředky: Slunko jasné, za černými mraky, Piavu, taliánskej Angriff a štelunky. Ze zapomenutých hlasů na dopisnicích, s nimiž si pohrávala Feldpost, se nejčastěji ozývaly otázky: Co dělají děti a co dělají pole? Z básníků postupně narukovali: Jan Čarek, František Gellner, Jaroslav Kolman, Stanislav Karel Neumann (pozdější Kostka), Fráňa Šrámek, Richard Weiner a další.
   Kdo se historií nepoučil, musí ji znovu prožít...

Autor: František Skorunka


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)