Je zřejmě zákonité, že postav, o kterých se hodně mluví, se nejdříve ujímají novináři a publicisté různého zabarvení. Tento přístup nelze jednoznačně zavrhnout, vždyť čtenáři se chtějí a potřebují dovědět něco víc o osobnostech, které formují jejich život. To je také případ iráckého diktátora Saddáma Husajna. Ve světě o něm vyšlo již bezpočet knih, statí a článků, v českých poměrech je tu kniha Cona Coughlina (londýnský Sunday Telegraph) TAJNÝ ŽIVOT SADDÁMA HUSAJNA z nakladatelství Jiří Buchel - BB art (2003). Je to poměrně obsáhlá kniha, má 362 stran včetně rejstříku.
Slovo tajný je nutno chápat v jeho pravém významu, ale i přeneseně, totiž tak, že samy prameny k Husajnovu životopisu si mnohdy odporují, že vykazují četné mezery. Kdyby Coughlin psal o Husajnovi vědeckou monografii, musel by jistě postupovat jinak, ale takto se může držet volněji novinářských a reportérských svědectví. Ta ovšem namnoze velmi rychle zaostávají za skutečností. On sám se ale netají, na čí straně barikády stojí; je na straně USA, které, jak známo, se dostaly právě v Iráku do nemalých potíží už svým vojenským dobrodružstvím, věrohodně-nevěrohodnými zprávami o tajných zbraních Iráku atd. Současnému pozorovateli iráckých poměrů je zřejmé, že útok USA proti Iráku (a vůbec všechno to předchozí válčení v Zálivu) tamní poměry nezjednodušil, ale spíše zkomplikoval. A to se zatím ještě nezvedá vlna lidového odporu v samotných Spojených státech, jako tomu bývalo při předchozích taženích (zvláště Vietnam).
Autor zvolil schéma běžné biografie. Nebudu-li se přímo zmiňovat o vstupních kapitolkách knihy, mapkách a rodokmenu Saddámovy rodiny, pak kniha začíná kapitolou Saddámova osudu nazvanou Psanec. Dozvíme se o chudobných poměrech, v nichž mladý Saddám vyrůstal, kdy nic nenasvědčovalo, že jeho jméno bude tak často citováno v médiích. Avšak jeho kariéra pokračovala, v iráckých poměrech především prostřednictvím ozbrojených sil. Autor hodnotí ještě mladého Saddáma jako člověka opatrného, ale velmi blízkého »světovým diktátorům typu Adolfa Hitlera a Josefa V. Stalina« (už tato paralela je zavádějící). Poučí čtenáře o úloze různých politických seskupení v Iráku, zvláště o straně BAAS. Zaměřuje se i na vztahy k velmocím a na kuvajtskou krizi. Neopomíjí ani osobní a lidské záliby Saddámovy, ke kterým patřila například jeho péče o nemocná záda, touha co nejlépe vypadat na veřejnosti se snahou vylepšit si »image« dobře střiženými šaty a upravenými vlasy apod.
Tajný život Saddáma Husajna končí zhruba v polovině roku 2002. Na ostatní, pro Irák tolik převratné události, se bohužel již nedostalo.
Autor: Josef Bílek
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |