V televizi či v rozhlase zazní a v tisku se objeví, v poslední době v souvislosti s naším členstvím v Evropské unii, výraz »vyspělé západní státy.« Vzbuzuje představu biologického procesu, který měl svůj počátek a bude tudíž mít i svůj konec. Vyspělosti předchází nevyspělost, co však následuje po ní? Může se to, co už bylo vyspělé, vrátit do nevyspělosti? Hlavně bychom však měli vědět, čeho se ta vyspělost vlastně týká.
Mluvit o vyspělosti má smysl, jen pokud existují i státy nevyspělé. A asi by se o nich nemluvilo, kdybychom k nim sami patřili. Ke všemu nejsme ani stát »západní«, zmíněné »vyspělé západní státy« nás dokonce ze středu, kde bychom rádi setrvávali, posunují na východ a řadí mezi státy východoevropské. Takže coby nevyspělý východoevropský stát se musíme snažit, abychom byli, když už nemůžeme být západní, aspoň vyspělí. A jelikož se ty státy, které označujeme za západní a vyspělé, samy považují za kapitalistické, měli bychom nejspíš vyspívat právě v kapitalismu.
Což o to, měli, ale budeme? Náš bývalý p. prezident Havel v interviewu publikovaném v italském deníku La Repubblica 22. prosince 2003 na udivenou otázku novináře, zda je opravdu možné domnívat se, že kapitalismus, »který konečně dorazil i k vám,« přináší jen a jen klady a přísliby štěstí, odpověděl, že výraz kapitalismus se mu velice nelíbí, protože mu připomíná to negativní, čím ho obdařila marxisticko-leninistická terminologie, jedním dechem však dodává, že o nebezpečích »západní společnosti« (!) ví a právě jimi že se ve svých studiích a úvahách právě zabývá.
Takhle by to ale nešlo. Sémantický resentiment, přebývající nejen v srdci našeho bývalého p. prezidenta, ale i v médiích, je věc škodlivá a víc nebezpečná než prospěšná. Vždyť výraz kapitalismus podle všeho nevytvořil Marx (kterého náš bývalý p. prezident zcela po zásluze - jen dobrý filozof totiž může špatného od dobrého rozeznat - označil za filozofa špatného), ani Lenin, ale francouzský filozof Pierre Joseph Proudhon, autor děl Co to je vlastnictví, Systém ekonomických rozporů neboli filozofie bídy atd. Jeho postoj charakterizuje zdánlivě rozporuplné souvětí: »Vlastnictví je krádež a vlastnictví je svoboda.« Ideální společnost by podle něho měla tento rozpor vyřešit tím, že by zabránila vytváření centrálních a monopolních ekonomických i politických mocí. S Marxem se rozešli ve zlém.
Takže čeho se bát? Kapitalismus od Proudhona převzal druhou část jeho souvětí a my jsme ji coby kapitalismus převzali od vyspělých západních zemí. Proč nad ním váhat? Naopak, je třeba přidat do kroku, než bude pozdě. Etymologie uvádí výraz »vyspívat« do souvislosti s výrazem »spěch«, který pak poskytuje výrazy »úspěch«, »prospěch« atp. Chceme-li vyspívat, musíme pospíchat, chceme-li úspěch, musíme spěchat. Jinak neuvedeme řádně do života druhou část Proudhonova souvětí.
Pak už by bylo možným řešením jen to, čeho se nám nedostává a co nám schází k vyspělosti, od států vyspělých odkoupit. Jako z udělání je pro to zrovna vhodná doba. Vyspělé západní i ultrazápadní země začaly totiž vyvážet přebytky svých svobod a lidských práva do zemí nevyspělých, kde se jich naopak nedostává. Děje se to sice za asistence tanků, děl a raket, ale to se nedá nic dělat. něco jsme se už naučili, tak třeba krachy bank a finanční podvody nám už docela jdou, jen ta sémantika ještě pokulhává. Když kapitalismu, tak kapitalismus. Abychom taky jednou měli co vyvážet.
Autor: zrt
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)