Hodně věcí jsem jako častý návštěvník Pražského hradu, místa k přemítání o našich dějinách a k obdivování těch, co strašně moc uměli, vždy postrádal. Konečně se mohu ukájet nadějí, že bude vybrán management, prostě spolek lidí, který do prostor Hradu přijde s dokonalým tržním podnikáním. Nové krámy a restaurace si na sebe vydělají, takže nikdo tratit nebude a Hrad bude konečně zalidněn, neboť je prý dosud "prázdný"... Nejprve však zajisté proběhnou výběrová řízení, naprosto čistá a průhledná, jak je u nás zvykem, která nebudou mít vůbec žádné napojení ani vztah k současnému politickému směrování hradního týmu. Firmy s cizím původem budou jednat korektně, nikdo z účastníků si pak nepostaví vilku, třeba někde v závětří Bílé hory.
Ano, hodně věcí jsem na Hradě už dlouho postrádal. Jízdu na kole svatovítskou katedrálou například. Ostatně to, co si ve svých zemích na podobných místech nikdo nedovolí, v pražské katedrále lze. Kravál uvnitř připomíná návrat žáků do učeben po prázdninách, na hlavách návštěvníků jsou naraženy bekovky s kšiltem vzad i vpřed. Pravda, pouť ke sv. Matěji startuje vždy až koncem měsíce února a s příchodem jara končí, ale třetí hradní nádvoří s krámy a restauracemi, ale i kadeřnictvím tak bude poutí a lunaparkem celoročním. Škrtnout minulost a vykládat ji současností je hloupost, a přesto se o to u nás snaží hromada rychlených vykladačů. Velice často i bez licence a s cizí národností v pase. Zkuste si něco vykládat lidem okolo sebe v Paříži, třeba na hřbitově na Montmartru. Policista si to s vámi brzy vyrovná...
Kosti našich panovníků uložené nad starým kameny ze základů Hradu tak mohou být rozmnoženy o kostičky z kuřátek od stolků s rychlobčerstvením podobně, jak to lze spatřit i na jiných místech Prahy s kelímky a brčky. Ty se také odhazují na místech, kde právě dojde jejich obsah. Snad nebude monolit a socha sv. Jiří na třetím nádvoří překážet při "zaplnění Hradu životem". Jinak by se vše muselo zřejmě kamsi přesunout. Třeba na odkladiště na Vítkov. Pražský hrad je zajisté cílem turistů, úžasnou architektonickou památkou a není vhodným místem pro případné zřízení luxusních hotelů. Památkáři si ostatně jako vždy mohou říkat co chtějí, přišel totiž trh a s ním jen a jen čisté peníze. Profesoři ekonomie s neznalostí špinavých peněz v časech c. k. rakouského mocnářství jaksi o sobě ještě nedávali vědět, a přesto brzy jacísi pánové se jmény Waldes, Ringhoffer, Volman, Kameníček, Janeček, Walter, Kolben, Škoda, Křižík, Baťa a dalšími povznesli během několika let naši zemi mezi desítku hospodářsky nejsilnějších zemí světa. Zasvinit kramáři, byť s motýlkem pod krkem, nejsvětější místo naší státnosti, kam už stejně dnes tuzemec musí přicházet se svačinkou doma připravenou, není úctou k tradici, nýbrž pouhou snahou zaplevelit Hrad. Místo, které by mělo být studnicí vzdělání a pro mládež doprovodnou výukou dějin naší země, má tak konečně šanci stát se tržištěm. Ostatně i výuka se jaksi prodražuje a není divu, že vědomosti a znalosti našich dějin jsou stále chatrnější. Zato turisté si před návštěvou katedrály budou moci u kadeřníka přímo na Hradě nechat udělat sestřih a dámy zrzavý přeliv...
Do úvodu jedné knížky jsem nedávno vepsal slova: "V dějinách města proletěla švédská dělová koule sice až do chrámu sv. Víta vysoko nad Vltavou, ale nikdy se zatím ještě neuvažovalo o pronájmu tohoto gotického skvostu". Vladaři nás však dokážou vždycky něčím překvapit. Na úkor poetičnosti města. Ostatně neměla by se vedle prezidentské standarty objevit na žerdi i další vlajka? Ta by mohla do podhradí sdělovat, že všechny stolky v restauraci na hradním nádvoří jsou obsazené a špacír Nerudovou ulicí vzhůru je dobré na chvíli odložit. Nápis na fáboru by měl být vyveden zajisté v němčině a v angličtině... Petře Parléři, jsi taky pro?
Autor: František Dostál
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)