VLADIMÍR PŘIBSKÝ
Pokusila se česká literatura přelomu století zobrazit stav světa?
Současná literatura, přesněji řečeno nynější psaní slov, je přesným obtiskem své doby. I doba, podobně jako všechny ty knížky, co vycházejí, musí být jakoby furt veselá a jakoby bezstarostná. Ze všech tváří musí doslova sálat trvalé zdraví a nezničitelná pohoda. Jinak by člověk neobstál; okamžitě by ztratil flek a s tím i humor. Nezbylo by mu totiž nic jiného, než se spolu s půl miliónem nezaměstnaných pověsit na sociálku.
Jelikož však éra sociálního státu končí, sociální demokrati to ruší jako blbost, smích každého přejde velmi záhy. Někdo za pět, jiný možná o málo později, ale ať dříve nebo později, na každého to čeká, nikoho to nemine. A nepůjde už o nějakých půl miliónu nezaměstnaných, ale o pět miliónů Čechů, kteří v Čechách nebudou mít rajcenkrecht do čeho píchnout. Až nečekaně brzy se ukáže, že Evropa si na své kšefty pohodlně vystačí sama a nějaké Čechy k tomu nepotřebuje.
Pokud by se to snad někomu přestalo líbit, klidně může odjet do Austrálie. Svobodně, bez víza, dokonce možná už i bez pasu. I tak však výsledek zůstane krajně nejistý: ani v Austrálii nemusejí nikoho potřebovat.
Současné literatura o tom jakoby nebude mít tušení. Bude čím dál tím odvázanější a zejména primitivnější. Tak to od ní požaduje Pán myšlenek - Trh: Umění pro infantily za 30 Oskarů. Literatura společně s televizí bude lidi bavit tak, že i smrt každému přijde jako obrovská sranda. Problém nastane až s pohřbíváním - nejlevnější obřad přijde každou českou mrtvolu na 99 999,50 Kč. Nakonec vše vyřeší systém hromadných hrobů. Od tohoto okamžiku už nebude v Čechách literatury zapotřebí.
Nebude tu nikdo, kdo by se smál.
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |