Všichni to dobře víme. Prostoty není nikdy dost.
   Ale zvládat ji!
   To je skutečně velké umění.
   Ono to nejde jen tak si říci »Ode dneška budu prostý, vždyť na tom nic není!«
   Ale udělejte to.
   Prostota člověka se rodí v průběhu celého života. Je to něco jako zpěv. Všichni si občas zazpíváme, zvláště při oslavách nad skleničkou červeného, ale nikdo z nás netvrdí, že umí zpívat. To si mohou dovolit říci jenom ti nejlepší, co stojí na jevištích oper, operet a muzikálů.
   A i ti to prohlašují opatrně.
   Ale i tihle lidé zřídka kdy umějí být prostí. Jen málokteří z nich.
   Neboť prostota je jakási samozřejmost lidského jednání, úcta člověka k člověku, způsob vidění světa, něco skrytého v samotné podstatě člověka.
   Je docela možné, že těchto vlastností mezi lidmi ubývá přiměřeně k tomu, jak se mění svět.
   Umíme ještě jít po lukách a zpívat si? Jen tak? Protože louky kvetou a zlatožluté pryskyřníky vytryskly nad koberec trávy, že vysoko nad našimi hlavami se v modři nebes vznášejí skřivani a střásají své trylky na naše hlavy? Že jsme někomu udělali radost, že jsme pomohli někomu s jeho trápením?
   Skutečně ubývá takových činů? Nebo je to jen otázka zření a nám ty dobré věci samy od sebe unikají, neboť ten, kdo nabízí dobrotu svého srdce jiným, bývá často považován za hlupáka?
   Je skutečně jednou provždy pryč ta doba, kdy »lidé lidem dveře otvírali«?
   Vždyť je to právě srdce, co dělá člověka člověkem.
   Chcete-li hmatatelně pocítit prostotu člověka, vypravte se do Jaroměřic nad Rokytnou. Za hřbitovem na konci města tam najdete tichou pěšinku mezi poli. Vede k lesu. Chodíval po ní básník Otokar Březina. Vezměte si na tu cestu knížku jeho básní nazvanou RUCE. Najdete v ní verše:
   Pro blížící se příchod jasného člověka tajuplného,
   jenž jediný v milionech bratří, co budou a byli,
   nad prostorem vítěz,
   promění zemi od pólu k pólu dle svaté tvé vůle
   a myšlenkou, která od poslušných sluncí
   se učila lehkosti, tanci a písni,
   usedne ve tvé tajemné radě
   mezi knížata kosmu -
   sladko je žíti.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]