Poslední z velké řady amerického židovského etnika (Heller, Malamud, Potok, Shaw), nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1976 Saul Bellow (1915), překvapuje trvalou duševní svěžestí, která mu umožňuje pokračovat v dávno započatém slovesném díle. Po dramatickém portrétu profesora Ravelsteina, jehož recenzi jsme přinesli na stránkách Obrysu-Kmene, můžeme přivítat autorova REALISTU (Volvox -Globator). Vnějškově obě dílka spojuje úspornost slova, sevřenost a snaha dobrat se základních pozitiv lidského života. Ravelstein ani Realista v žádném případě nepředstavují dodatky k dílu, ale jsou svébytným vyjádřením autorovy neutuchající dovednosti a filozofie.
   Na půdorysu několika postav, jejichž život je dávno za půlí ve své pouti, demonstruje Bellow odlišnost přístupů k lásce, přátelství, životu a smrti. Na necelých osmdesáti stránkách pokračuje handrkování o majetek, bují intriky, dochází k úskokům. Dokonce na exhumaci dojde, neboť je třeba vyvlastnit hrob, jenž padl za oběť rafinovanému šejdířství. Toho jsou Bellowovi hrdinové schopni od dvou do devadesáti dvou let. Přesto multimilionář Adletsky v sobě zmobilizuje síly k neobvyklému přátelství s intelektuálem Trellmanem, který je vypravěčem a protagonistou knihy. Tím, že ho začlení do svého braintrustu, může nenásilně ovlivňovat jeho další život. Třeba v jeho celoživotním vztahu k Amy. Není náhodou, že k opětovnému sblížení mezi Trellmanem a Amy Wustrinovou dochází právě na hřbitově. Ale ještě před tím, v okamžiku, kdy život zdánlivě protekl mezi prsty, potkává introvert Trellman Amy - a nepozná ji. I když ji měl zafixovanou ve svých představách, a ty jak známo nestárnou, realita je jiná. Nepomohou znaky identity ani komplex důvěrných intimností. Vypjatá scéna s oživováním paměti zákonitě končí otázkou: Co jsi v životě udělal pro to, abys mě získal?
   A tak přirozený kalkul, kolik plnohodnotných let nám ještě zbývá, není od věci. Navzdory atmosféře hřbitova svede protagonistu k vyznání: Tohle není nejvhodnější chvíle, abych tě požádal o ruku. Ale jestli něco pokazím, tak to vůči tobě nebude poprvé. Je načase, abych udělal, co teď dělám, a já jen doufám, že mě budeš chtít.
   Saul Bellow je autorem monumentálních románů; připomeňme si alespoň Dobrodružství Augieho Marche, Hendersona, krále dešťů, Hercoga nebo Humboldtův dar. Zásadní a jedinečné téma jeho děl je paradoxně obsaženo v povídce Hledání pana Greena. Ano, jde o orientaci člověka ve spletitosti moderního světa a Bellow je dostatečně vybaven k tomu, aby na své hledání nerezignoval. Jeho vypravěčské umění je invenční, s bohatým myšlenkových zázemím a bravurní technikou, která sází na plnohodnotnost slova, bez jalovosti a zbytečnosti. Úvahové pasáže přesvědčují o znalosti světa, moudrý, chápavý nadhled a jasnozřivá psychologie postav nabízejí ještě pořád neopakovatelný zážitek vnímavým a kultivovaným čtenářům.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)