Slovenský Literárny Dvojtýždenník (redakce přišla o grant ministerstva kultury a proto omezila periodicitu) přinesl recenzi publikace LABYRINT SVĚTA A SLOVANÉ, kterou v závěru loňského roku vydalo bratislavské nakladatelství CCW.
   Kniha obsahuje studie devíti autorů, kromě sedmi Slováků je v ní zastoupen Bělorus Ivan Čarota a český básník Karel Sýs.
   Autor recenze Igor Thurzo trpce konstatuje, že Slované dnes nejsou v módě, i na jejich území dominují Keltové. Odmítá, aby se slovanská vzájemnost ztotožňovala se šířením marxismu. V tom mu dáváme za pravdu při vzpomínce, s jakým vztekem přijal v roce 1998 český pravicový kosmopolitismus Všeslovanský sjezd v Praze uspořádaný v matce měst po 150 letech, jak ho někteří novináři charakterizovali jako bolševickou sešlost. Turzo připomíná spisovatele Solženicyna, který se rovněž zásadně staví proti ztotožňování přívlastků sovětský a ruský.
   Sborník polemizuje se strašákem panslavismu a násilného budování nových protislovanských zdí v Evropě. Historicky se to už nevyplatilo. Štefan Murín v citované publikaci poznamenává, že neshody v Jugoslávií jsou pokračováním špatných starých vztahů mezi Byzancí a Římem, naopak podle Milana Čiče Velká Morava s cyrilometodějským experimentem byla příslibem, že se tehdy rozběhnutý rozpad Evropy zastaví. Na okraj toho si ovšem vzpomeňme na polistopadový výrok tehdejšího předsedy Českého parlamentu Milana Uhdeho, který v televizní debatě vyzněl v tom smyslu, že prvopočátkem našeho dějinného neštěstí je mise Cyrila a Metoděje.
   Recenze si všímá vkladu Karla Sýse do knihy. Sýs v příspěvku nazvaném Hej, Slované! konstatuje, že "Anglosasové jsou průbojní jako všekazi, Slované jako by se za svůj původ styděli". Thurzo si všímá Sýsovy obavy, aby se nevrátila doba před rokem 1945, kdy Heydrich mluvil, že "v tomto prostoru Slovan konec konců nemá co hledat". Thurzo rovněž cituje Sýsův výrok, že pokud se nehodláme stát jen "hůře či lépe živenými exponáty celosvětového skanzenu ohrožených druhů (...), musíme především čelit (...) globální vlně tsunami..."
   "Zapomíná se na to, že často Slované drželi páteř Evropě a jejím tradicím", píše recenzent a uvádí příklady: polský král Jan Sobieski zachránil Vídeň před Turky, boj Srbů v Kosovu (dalo by se říci - před staletími i dnes), boj Rusů na Kulikově poli a u Borodina. A možná - dodává Igor Thurzo - také v Kurském oblouku...

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]