Po převratu v listopadu 1989 jsou knihy, zachycující pravdivým obrazem historii českého národa - obzvláště nových a nejnovějších dějin - velmi řídkým jevem. Ještě větší raritou jsou knihy věnované dějinám Afriky a afrických zemí.
Jedna takováto raritní knížka se objevila koncem minulého roku. Jmenuje se NIGÉRIE, vyšla v pražském nakladatelství Libri v edici Stručná historie států, a jejím autorem je anglista a afrikanista PhDr. Vladimír Klíma, CSc., literát, historik a bývalý český velvyslanec ve Ghaně. Autor měl možnost poznat Nigérii studijně ještě v době předpřevratové jako vědecký pracovník Orientálního ústavu ČSAV v Praze, kdy externě přednášel africkou literaturu na Katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK v Praze. Autorovy vědecké kvality znám nejen z celé řady jeho knih, studií a článků z posledních 40 let, ale i z řady mezinárodních vědeckých konferencí v tuzemsku i v zahraničí.
Klímova perfektní znalost africké problematiky nových a nejnovějších dějin Nigérie, této velké západoafrické země s mimořádně vysokým počtem obyvatelstva, se projevuje na každé stránce jeho knížky, předložené čtenáři ve vysoce kvalifikovaném a současně až napínavě čtivém stylu. Klíma se nikterak nevyhýbal kritickým poznámkám na adresu kolonialismu a kapitalismu, což v česko-moravském prostoru nebývá v posledním patnáctiletí běžným jevem. Autor píše českému čtenáři velmi srozumitelným způsobem: »Zahraniční bankéři většinou souhlasili s poskytováním úvěrů, ale podmiňovali je postupnou restrukturalizací nigerijské ekonomiky. V podstatě šlo o nástup k budoucí prosperitě za cenu utahování opasků. V lidnaté zemi s chabým sociálním zákonodárstvím to přivádělo nezaměstnané, málo vzdělané a špatně placené občany do tísně. Ze zoufalých existenčních podmínek snadno těžily kriminální a asociální živly. Ztráta životních perspektiv způsobovala - spolu s výše zmíněnými faktory - demoralizaci a s ní související skvrny na nigerijské pověsti ve světě.« (str. 102)
Afrikanista Vladimír Klíma provádí čtenáře celou tou etnicko-politickou spletí muslimského severu a křesťanského i animistického jihu Nigérie spolu s osvětlením jorubské, iboské a hauské společnosti. Rýsuje portréty (velmi výstižné) jednotlivých civilních i vojenských vládců Nigérie. Země totiž zažila osm vojenských vlád a tři republiky (1963-1966, 1979-1983 a 1999-). Ostře kritizuje posledního nigerijského krutovládce generála Saniho Abachu (1993-1998), který má mimo jiné na svědomí oběšení vynikajícího nigerijského dramatika Ken Saro-Wiwy v roce 1995. Klíma vtipně hodnotí Abachův nástup k moci, když konstatuje: »Z našeho pohledu je trochu pikantní, že roku 1993 ovládl Nigérii despota právě 17. listopadu...« (str. 112).
Autorova pozornost je samozřejmě věnována rovněž problematice nigerijsko-biaferské občanské války (1967-1970). Knížka přináší též informace o nigerijské kultuře, speciálně o literatuře, o československo-nigerijských vztazích a potřebné rady a informace pro turisty v Nigérii. Klímova knížka je tedy vskutku významným přínosem k poznání dějin Nigérie.
Autor: Josef Poláček
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |