Ve 29. čísle bulletinu Obce spisovatelů dokořán jsem si se zalíbením přečetl text diskuse, kterou tam mezi sebou vedou dva obecní radní, páni Jandourek a Binar. Ten první jenom papouškuje to, co tu už před deseti lety hlásali radní předešlí a co vedlo k útlumu vydávání původní české literatury v Čechách. Kdežto pan Binar, nynější předseda, ze záhadných důvodů přešel na nestátní, neřkuli extremistickou platformu, kterou u nás před deseti lety zastával Klub 89.
   Už ve sborníku Kam se poděla původní česká literatura? (1996) Klub 89 navrhoval - a čtyřicet českých spisovatelů to plně podpořilo -, aby stát a jeho ministerstvo kultury převedlo ze svých zdrojů 15-20 miliónů korun ročně na přímou podporu vydávání původní české literatury. V praxi by to znamenalo, že 150-200 titulů české prózy by bylo podšprajcováno jednorázovou částkou 100 000 Kč za jeden každý vydaný titul.
   To by neznamenalo, že by se v tu ránu roztrhl pytel s českými novinkami. Každý nakladatel vydá jen takovou knihu, u níž předpokládá náklad alespoň 2-3 tisíce prodaných výtisků, jinak by na tom prodělal kalhoty. Náklad 2000 výtisků při dnešní průměrné ceně za knihu 250 Kč - po odečtení výrobních nákladů a rabatu - znamená, že nakladateli nakonec zbude nějaká koruna, z níž je jakžtakž schopen dát i nějaký honorář tomu, kdo celý ten kolotoč roztočil - autorovi.
   Autoři, spisovatelé a tvůrci v Čechách spadají pod zvláštní podřád idiotů. Tito nesvéprávní jedinci píší knížku rok dva - ti líní dokonce i tři roky -, za což v přepočtu obdrží honorář pětkrát až desetkrát nižší, než činí minimální mzda v ČR. Na jejich práci cizopasí výrobci papíru, tiskárny, distributoři, knihkupci a šoféři, kteří to někam vozí. Ti všichni mají měsíční příjem vyšší, než přestavuje honorář za celoroční práci českého spisovatele.
   Rád bych osobně poznal člověka, který si docela upřímně myslí, že za těchto podmínek může v téhle zemi vzkvétat cosi jako původní česká literatura. Má-li mít tenhle národ za pár let ještě vůbec nějakou kulturu, nejen literaturu, ale i divadla a filmy, musí si na to holt někde sehnat peníze. Kultura je na celém světě poměrně dost drahá záležitost a rozhodně není zdarma. Je to s ní přesně tak jako se zdravotnictvím, které je sice úplně zadarmo, akorát že na ně každý musíme 40 let povinně odvádět 20 tisíc ročně.
   Má vůbec smysl v téhle zemi o něčem diskutovat?
   I kdyby pan Binar příštích deset let řval jako lev, nebude ho slyšet. Všechno je už v Bruselu; naši zástupci i naše peníze.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)