Publicistka Věnceslava Dezortová překvapila v poslední době zajímavými, hezkou češtinou napsanými knižními tituly pražského nakladatelství Brána. Připravila literární profily dvou známých českých hereček se spletitými osudy, které život po domácím působení odvál za hranice rodné vlasti.
První titul - STELA MÁJOVÁ - KAM AŽ MĚ OSUD ZAVÁL seznamuje čtenáře s herečkou, která padesát let života zasvětila divadlu v angažmá u Oldřicha Nového, v Hudebním divadle Na Fidlovačce, u Jana Wericha v Divadle ABC, kde působila až do roku 1991. Stejně úspěšná byla i ve filmu, kde debutovala jako šestnáctiletá ve filmu Příkladu táhnou (1939), proslavila se ve Šrámkově zfilmovaném romantickém románu Stříbrný vítr, dále ve filmu Pane, vy jste vdova, Zítra to roztočíme, drahoušku a v mnoha dalších. Později však zasáhl osud. Po roce 1989 si přijel pro Stelu Májovou z USA její dávný přítel z mládí, kdysi pražský redaktor Jaroslav Mráz. Oba se padesát let neviděli a každý prožil svůj život. S Jaroslavem Mrázem se Stela Májová, následně Mrázová, odebrala na druhý konec světa, do neznámé Kalifornie. Autorce se spolu s herečkou podařilo zobrazit velmi zajímavý herecký a soukromý život, plný překvapení a dramatického napětí.
Druhou knihou, kterou připravila stejná autorka, je publikace ZDENKA PROCHÁZKOVÁ - NA JEVIŠTI MEZI PRAHOU A VÍDNÍ - NEZAPOMENUTELNÁ LÍZA DOOLITTLOVÁ. Zdena Procházková zářila na pražských divadelních scénách v 50. a 60. letech 20. století a dodnes diváci vzpomínají na její Lízu v Pygmalionu a na její další role. Počátky její umělecké kariéry výrazně ovlivnil herec Karel Höger, který byl sedmnáct let jejím manželem. Společně hráli v několika českých filmech - Mrtvý mezi živými (1946), Týden v tichém domě (1947), Návrat domů (1948) nebo v životopisném filmu o Bedřichu Smetanovi Z mého života (1955). Úspěšná byla Zdenka Procházková i v pozdější době ve známých filmech - například ve filmu A pátý jezdec je strach. Často hostovala v německých divadlech a také ve Vídni. Účinkování v zahraničí a druhý sňatek s rakouským občanem jí vynesly nálepku emigrantky, role v Praze pro ni poté již nebyly. Nezájem Prahy jí však bohatě vynahradil vídeňský Burgtheatr a další rakouské scény. V cizině je dnes známější než doma. I její život je pestrou paletou neočekávaných situací.
Obě knihy připravené Věnceslavou Dezortovou jsou bohatě fotograficky ilustrované. Grafické úpravy se úspěšně a citlivě zhostil Michal Houba.
Autor: Zdeněk Hrabica
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |